Tyče střídavě umístěné ojnice přenášely sílu I
společný zalomený hřídel setrvačníkem, který byl umístěn výši asi jednoho 1
metru nad válci.
Takový motor době ještě neexistoval. nyní Moskvě
ve výstavní síni Ústředního leteckého domu. Výkon motoru byl téměř desetkrát větší než výkon i
Daimlerova motoru, sestrojeného rok. zapalovací skřínce byl ventil pro přívod pali- 1
vové směsi, ventil pro vypouštění výfukových plynů otáčející elektrický 1
kontakt pro vytvoření jiskry. Pro vzducholoď však motoru
nepoužilo, poněvadž nedostávalo peněz postavení takového velikána.
Motor byl úplnou technickou novinkou. Vynálezci přispěchal ]
pomoc Mendělejev.
Překvapuje poměrná váha tohoto motoru. Roku 1884 byl dohotoven koncem 1
téhož roku byl zkoušen.
Čtyři karburátory, nichž tvořila směs benzinových par vzduchem, i
byly spojeny čtyřmi zapalovacími skřínkami, nichž každá současně obsluho- 1
vala dva válce ležící proti sobě.
Kostovičův motor, který svým výkonem desetkrát převyšoval motor Daim-
lerův, byl také mnohem dokonaleji konstruován. Válce byly obklopeny plášti byly omývány vo- ]
dou.
V osmi horizontálně umístěných válcích pohybovaly písty poháněné 1
výbuchy benzinových par. Projekt 1
řiditelné vzducholodi vzbudil veliký zájem. 1
Kostovičův projekt vzbudil obecnou pozornost.
Kostovič použil soustavy elektrického zapalování, čímž též předešel němec
kého konstruktéra Benze, jemuž Západě dosud přiznává prvenství
v tomto oboru.srpnu roku 1879 Petrohradě, zasedání kroužku prvých ruských 1
nadšenců pro vzduchoplavbu, předložil ruský námořní kapitán Kostovič nákresy Ě
řiditelné vzducholodi osmdesátikoňového motoru pro tuto vzducholoď.
První benzinový motor světě uchoval dodnes. Aby zmenšilo tření, byly válce písty vyrobeny bronzu intensivně j
mazány.
Také středové umístění zapalovacích komor mezi válci ležícími proti sobě
dala Německu patentovat firma Junkers teprve roce 1920.
O osudu řiditelné vzducholodi nadaného ruského vynálezce povíme po
drobněji kapitole „Ruské zbraně“.
Otvírání ventilů otáčení zapalovacího kontaktu obstarával zalomený hřídel j
převodem čtyř ozubených kol převodovými řetězy. zřejmo, Kostovičův motor měl všechny základní prvky dnešního J
spalovacího motoru.
Motor byl chlazen vodou. Tento i
poměr výkonu váhy nebyl překonán celých patnáct let, roku 1910. postavení letadla sbíraly peníze.
Se stavbou vzducholodi započalo ochetské loděnici.
300
.
Nejdříve začalo pracovat motoru.
Zkoušky Kostovičovým motorem měly dobré výsledky, což několikrát
zdůrazněno četných dokladech vynálezcových. Pracoval benzin palivovou směs 1
ve válcích zapalovala elektrická jiskra. Motor výkonem osmdesáti koní
vážil pouze#240 kg, každého koně připadaly pouze tři váhy
