Aby zmenšilo tření, byly válce písty vyrobeny bronzu intensivně j
mazány. Tyče střídavě umístěné ojnice přenášely sílu I
společný zalomený hřídel setrvačníkem, který byl umístěn výši asi jednoho 1
metru nad válci. Motor výkonem osmdesáti koní
vážil pouze#240 kg, každého koně připadaly pouze tři váhy.
Nejdříve začalo pracovat motoru. Pro vzducholoď však motoru
nepoužilo, poněvadž nedostávalo peněz postavení takového velikána.
O osudu řiditelné vzducholodi nadaného ruského vynálezce povíme po
drobněji kapitole „Ruské zbraně“.
Čtyři karburátory, nichž tvořila směs benzinových par vzduchem, i
byly spojeny čtyřmi zapalovacími skřínkami, nichž každá současně obsluho- 1
vala dva válce ležící proti sobě. postavení letadla sbíraly peníze.
Motor byl úplnou technickou novinkou.
Překvapuje poměrná váha tohoto motoru.
300
.
Motor byl chlazen vodou. Projekt 1
řiditelné vzducholodi vzbudil veliký zájem. Vynálezci přispěchal ]
pomoc Mendělejev.
Kostovičův motor, který svým výkonem desetkrát převyšoval motor Daim-
lerův, byl také mnohem dokonaleji konstruován.
Se stavbou vzducholodi započalo ochetské loděnici.
Otvírání ventilů otáčení zapalovacího kontaktu obstarával zalomený hřídel j
převodem čtyř ozubených kol převodovými řetězy. zřejmo, Kostovičův motor měl všechny základní prvky dnešního J
spalovacího motoru.srpnu roku 1879 Petrohradě, zasedání kroužku prvých ruských 1
nadšenců pro vzduchoplavbu, předložil ruský námořní kapitán Kostovič nákresy Ě
řiditelné vzducholodi osmdesátikoňového motoru pro tuto vzducholoď.
Kostovič použil soustavy elektrického zapalování, čímž též předešel němec
kého konstruktéra Benze, jemuž Západě dosud přiznává prvenství
v tomto oboru. 1
Kostovičův projekt vzbudil obecnou pozornost. Válce byly obklopeny plášti byly omývány vo- ]
dou.
Zkoušky Kostovičovým motorem měly dobré výsledky, což několikrát
zdůrazněno četných dokladech vynálezcových. Pracoval benzin palivovou směs 1
ve válcích zapalovala elektrická jiskra. Výkon motoru byl téměř desetkrát větší než výkon i
Daimlerova motoru, sestrojeného rok.
V osmi horizontálně umístěných válcích pohybovaly písty poháněné 1
výbuchy benzinových par.
Takový motor době ještě neexistoval. zapalovací skřínce byl ventil pro přívod pali- 1
vové směsi, ventil pro vypouštění výfukových plynů otáčející elektrický 1
kontakt pro vytvoření jiskry. nyní Moskvě
ve výstavní síni Ústředního leteckého domu.
První benzinový motor světě uchoval dodnes.
Také středové umístění zapalovacích komor mezi válci ležícími proti sobě
dala Německu patentovat firma Junkers teprve roce 1920. Tento i
poměr výkonu váhy nebyl překonán celých patnáct let, roku 1910. Roku 1884 byl dohotoven koncem 1
téhož roku byl zkoušen
