zapalovací skřínce byl ventil pro přívod pali- 1
vové směsi, ventil pro vypouštění výfukových plynů otáčející elektrický 1
kontakt pro vytvoření jiskry.srpnu roku 1879 Petrohradě, zasedání kroužku prvých ruských 1
nadšenců pro vzduchoplavbu, předložil ruský námořní kapitán Kostovič nákresy Ě
řiditelné vzducholodi osmdesátikoňového motoru pro tuto vzducholoď.
Se stavbou vzducholodi započalo ochetské loděnici.
Kostovičův motor, který svým výkonem desetkrát převyšoval motor Daim-
lerův, byl také mnohem dokonaleji konstruován.
Takový motor době ještě neexistoval. Aby zmenšilo tření, byly válce písty vyrobeny bronzu intensivně j
mazány.
300
. Projekt 1
řiditelné vzducholodi vzbudil veliký zájem.
První benzinový motor světě uchoval dodnes. 1
Kostovičův projekt vzbudil obecnou pozornost.
Motor byl chlazen vodou.
Otvírání ventilů otáčení zapalovacího kontaktu obstarával zalomený hřídel j
převodem čtyř ozubených kol převodovými řetězy.
Motor byl úplnou technickou novinkou.
Nejdříve začalo pracovat motoru. nyní Moskvě
ve výstavní síni Ústředního leteckého domu. Válce byly obklopeny plášti byly omývány vo- ]
dou.
V osmi horizontálně umístěných válcích pohybovaly písty poháněné 1
výbuchy benzinových par.
Čtyři karburátory, nichž tvořila směs benzinových par vzduchem, i
byly spojeny čtyřmi zapalovacími skřínkami, nichž každá současně obsluho- 1
vala dva válce ležící proti sobě. Pracoval benzin palivovou směs 1
ve válcích zapalovala elektrická jiskra. postavení letadla sbíraly peníze.
Zkoušky Kostovičovým motorem měly dobré výsledky, což několikrát
zdůrazněno četných dokladech vynálezcových. Vynálezci přispěchal ]
pomoc Mendělejev. zřejmo, Kostovičův motor měl všechny základní prvky dnešního J
spalovacího motoru.
Kostovič použil soustavy elektrického zapalování, čímž též předešel němec
kého konstruktéra Benze, jemuž Západě dosud přiznává prvenství
v tomto oboru.
Překvapuje poměrná váha tohoto motoru. Motor výkonem osmdesáti koní
vážil pouze#240 kg, každého koně připadaly pouze tři váhy.
Také středové umístění zapalovacích komor mezi válci ležícími proti sobě
dala Německu patentovat firma Junkers teprve roce 1920. Výkon motoru byl téměř desetkrát větší než výkon i
Daimlerova motoru, sestrojeného rok. Tento i
poměr výkonu váhy nebyl překonán celých patnáct let, roku 1910. Roku 1884 byl dohotoven koncem 1
téhož roku byl zkoušen.
O osudu řiditelné vzducholodi nadaného ruského vynálezce povíme po
drobněji kapitole „Ruské zbraně“. Tyče střídavě umístěné ojnice přenášely sílu I
společný zalomený hřídel setrvačníkem, který byl umístěn výši asi jednoho 1
metru nad válci. Pro vzducholoď však motoru
nepoužilo, poněvadž nedostávalo peněz postavení takového velikána
