Takto využitá voda tekla podzemím mechanismu vynášení rudy
z Vozněsenské šachty povrch, kolu průměru šestnácti metrů, které
uvádělo pohyb celou soustavu čerpadel zdviží rudu.
Dnes, kdy nás dělí téměř dvě století těch dob, chápeme ještě lépe
veškerou velikost Polzunovova tvůrčího činu.
Je jistě zajímavé, tato přehrada, která přečkala dneška téměř dvě stě
let, stejný profil jako dnešní nejlepší zemní přehrady.
Polzunov bystře vystihoval potřeby průmyslu, které středisku altajského
hornictví byly stále naléhavější, tak přišel myšlenku „skončit vodním pro
vozem". Navštěvoval tovární školu potom pracoval jako „mechanický učeň"
s platem jednoho rublu měsíc.
Na této dráze protekla voda pod zemí více než dvoukilometrovou vzdálenost,
při čemž odevzdávala svou energii nespočetným důlním mechanismům.Jak pracovala největší hydraulická stanice světě ?
Zmeinogorská osmnáctimetrová přehrada, vybudovaná Frolovem, jež se
uchovala dneška, zachycovala vodu, kterou odváděl kanál energetickému
vodopádu.
Frolov nejenže promyšleně přivedl vývoj vodní techniky minulých věků na
vrchol dokonalosti, nýbrž zároveň svým gigantickým dílem předešel značně
pozdější myšlenku centralisovaného dodávání energie průmyslovému závodu.
Ivan Ivanovič Polzunov byl syn vojáka.
Č A
S rozvojem průmyslu byla závislost výroby energii řek stále větším
nesouladu novými požadavky výroby. jeho obrovitém
díle hnací energie vodních kol přenášela mechanismům čerpadlům na
vzdálenost mnoha desítek metrů důmyslně sestrojenou soustavou táhel, klik
a lan.
Polzunov během své činnosti Kolyvanskovoskresenských závodech
stal nejlepším odborníkem mechanice. Podzemní vodní tok uváděl činnost kolo pohánějící zařízení vytaho
vání rudy Jekatěrinské šachty.
Voda zdvižená přehradou otáčela koly dřevařské pily potom vtékala do
podzemí. Roku 1745 byl Polzunov poslán Kolyvansko-
voskresenských závodů Altaji, aby důlních, hutních prubířských prací
nadále mohl být". Voda pak dále valila podzemní štolou sedm-
náctimetrovému kolu, pohánějícímu mechanismus, jenž čerpal vodu téže
šachty. Výroba nutně potřebovala hnací motor,
který nebyl odkázán energii řek. Aby mohl uskutečnit svou novátorskou ideu, rozhodl sestrojit
292
. Narodil roku 1728 Jekatěrin-
burgu.
Tím, směle vykročil vpřed, vytvořiv „ohňový motor", první universální
průmyslový parní stroj světě, zahájil novou éru rozvoji techniky.
V těch dobách, kdy ještě nebylo ani parních strojů, ani elektřiny, jež přenáší
energii každou vzdálenost, kdy bylo nutno kombinovat stroje přímo vodním
kolem, Frolov velmi značně snížil závislost strojů vodní síle.
Takový motor dal světu náš veliký krajan, důlní Ivan Ivanovič Polzunov
