Ignaťjev důmyslně zamezil
tyto ztráty, prostě odstranil tření mezi nožem třískou. Ignaťjev objevil, umožněno zvláštní
vrstevnatou stavbou těchto přirozených nástrojů. Je-li obráběcí nůž nehybný,
přijde nazmar polovina někdy více veškeré energie, potřebné řezání kovu,
k překonání tření mezi odebíranou třískou nožem.
Tření mezi třískou nožem nevzniká.
Dnes sovětští inženýři konstruují zavádějí výroby nástroje, které při
práci samočinně ostří.
Takové nástroje vyrobil Ignaťjev tak, složil jednotlivé ocelové plechy do
potřebné vrstvy, tomu vynalezl také zvláštní způsob svařování celé plochy
plechového listu. Vynalezl ná
stroje, které samočinně ostří. Jakmile Ignaťjev rozřešil toto tajemství neměnné ostrosti zubů drápů
živočichů, přišel myšlenku použít tohoto principu jako základu vytvoření
nástrojů, které samy ostřily. Sovětská vláda dala Ignaťjevovi
možnost pracovat vynálezu dále.
K vynálezu těchto podivuhodných nástrojů dospěl Ignaťjev, povolá
ním biolog, velmi zajímavým způsobem. Prvenství vynálezu těchto nástrojů patří naší zemi. Vnější jejich vrstvy jsou nej
měkčí, čím blíže středu, tím jsou vrstvy tvrdší. Ignaťjevův
nůž, vyrobený normální rychlořezné oceli, umožňuje dosáhnout velikých řez
ných rychlostí, dosažitelných jinak jen použitím nožů speciálních tvrdých
slitin.
Ignaťjevův nůž, který tvar misky podsoustruženou hranou, uložen
v ložisku.
Velkolepý Ignaťjevův vynález, který vznikl ještě době předrevoluční,
dočkal uznání Velké říjnové revoluci. Řezný úhel takového přírodního nástroje zůstává stále
stejný. Tříska kovu, oddělující výrobku, natáčí svým pohybem nůž.
Dláta, nože, sekyry, pily, zuby rubacích strojů korečky exkavátorů, vyro
bené podle Ignaťjevovy methody, nejenže při práci neotupují, nýbrž dokonce
se stále více ostří. Proto čím je
vrstva vzdálenější středu, tím rychleji při práci obrušuje. Tříska odpadá úplně chladná.
Zahraniční techniku také velmi předešel svými pracemi znamenitý ruský
vědec, vynálezce revolucionář, Alexander Michajlovič Ignaťjev. Vrstvy nástroje zhotovil ocelových plechů rozličné tvrdosti,
od nejměkčích nejtvrdším, nichž byla vyrobena střední vrstva nástroje. Střední část
zubu nebo drápu vyčnívá tedy vždy okolních vrstev, takže zub nebo dráp má
vždy zaostřený tvar.
Zabýval luštěním udivujícího jevu: proč zuby šelem nehty dravců zůstá
vají stále ostré nikdy neotupí ?
Při studiu tohoto jevu vynálezce zjistil, zuby nehty živočichů ostří
právě tehdy, kdy jich používá.
Intensivně pracuje tom, aby výrobě uplatnil též druhý skvělý
Ignaťjevův vynález trubkovitý otáčející nůž. Tento americký badatel dokonce zavrhoval všechen vý
znam theoňe.
★ ★
¥
281
.empirických údajích.
Nejpevnější nejtvrdší část zubu nebo drápu uprostřed
