Je-li obráběcí nůž nehybný,
přijde nazmar polovina někdy více veškeré energie, potřebné řezání kovu,
k překonání tření mezi odebíranou třískou nožem.
Intensivně pracuje tom, aby výrobě uplatnil též druhý skvělý
Ignaťjevův vynález trubkovitý otáčející nůž. Řezný úhel takového přírodního nástroje zůstává stále
stejný.
Velkolepý Ignaťjevův vynález, který vznikl ještě době předrevoluční,
dočkal uznání Velké říjnové revoluci.
Tření mezi třískou nožem nevzniká.
★ ★
¥
281
.
Zabýval luštěním udivujícího jevu: proč zuby šelem nehty dravců zůstá
vají stále ostré nikdy neotupí ?
Při studiu tohoto jevu vynálezce zjistil, zuby nehty živočichů ostří
právě tehdy, kdy jich používá.
Ignaťjevův nůž, který tvar misky podsoustruženou hranou, uložen
v ložisku.empirických údajích. Vrstvy nástroje zhotovil ocelových plechů rozličné tvrdosti,
od nejměkčích nejtvrdším, nichž byla vyrobena střední vrstva nástroje. Vnější jejich vrstvy jsou nej
měkčí, čím blíže středu, tím jsou vrstvy tvrdší.
K vynálezu těchto podivuhodných nástrojů dospěl Ignaťjev, povolá
ním biolog, velmi zajímavým způsobem. Tento americký badatel dokonce zavrhoval všechen vý
znam theoňe. Ignaťjev objevil, umožněno zvláštní
vrstevnatou stavbou těchto přirozených nástrojů. Sovětská vláda dala Ignaťjevovi
možnost pracovat vynálezu dále.
Dláta, nože, sekyry, pily, zuby rubacích strojů korečky exkavátorů, vyro
bené podle Ignaťjevovy methody, nejenže při práci neotupují, nýbrž dokonce
se stále více ostří.
Zahraniční techniku také velmi předešel svými pracemi znamenitý ruský
vědec, vynálezce revolucionář, Alexander Michajlovič Ignaťjev.
Nejpevnější nejtvrdší část zubu nebo drápu uprostřed. Proto čím je
vrstva vzdálenější středu, tím rychleji při práci obrušuje. Vynalezl ná
stroje, které samočinně ostří.
Takové nástroje vyrobil Ignaťjev tak, složil jednotlivé ocelové plechy do
potřebné vrstvy, tomu vynalezl také zvláštní způsob svařování celé plochy
plechového listu. Tříska odpadá úplně chladná. Ignaťjevův
nůž, vyrobený normální rychlořezné oceli, umožňuje dosáhnout velikých řez
ných rychlostí, dosažitelných jinak jen použitím nožů speciálních tvrdých
slitin. Střední část
zubu nebo drápu vyčnívá tedy vždy okolních vrstev, takže zub nebo dráp má
vždy zaostřený tvar. Prvenství vynálezu těchto nástrojů patří naší zemi. Jakmile Ignaťjev rozřešil toto tajemství neměnné ostrosti zubů drápů
živočichů, přišel myšlenku použít tohoto principu jako základu vytvoření
nástrojů, které samy ostřily. Tříska kovu, oddělující výrobku, natáčí svým pohybem nůž. Ignaťjev důmyslně zamezil
tyto ztráty, prostě odstranil tření mezi nožem třískou.
Dnes sovětští inženýři konstruují zavádějí výroby nástroje, které při
práci samočinně ostří
