Řezný úhel takového přírodního nástroje zůstává stále
stejný. Ignaťjev objevil, umožněno zvláštní
vrstevnatou stavbou těchto přirozených nástrojů.
Ignaťjevův nůž, který tvar misky podsoustruženou hranou, uložen
v ložisku. Tříska kovu, oddělující výrobku, natáčí svým pohybem nůž. Proto čím je
vrstva vzdálenější středu, tím rychleji při práci obrušuje. Tříska odpadá úplně chladná.
K vynálezu těchto podivuhodných nástrojů dospěl Ignaťjev, povolá
ním biolog, velmi zajímavým způsobem. Vrstvy nástroje zhotovil ocelových plechů rozličné tvrdosti,
od nejměkčích nejtvrdším, nichž byla vyrobena střední vrstva nástroje. Jakmile Ignaťjev rozřešil toto tajemství neměnné ostrosti zubů drápů
živočichů, přišel myšlenku použít tohoto principu jako základu vytvoření
nástrojů, které samy ostřily. Vynalezl ná
stroje, které samočinně ostří.
Tření mezi třískou nožem nevzniká. Střední část
zubu nebo drápu vyčnívá tedy vždy okolních vrstev, takže zub nebo dráp má
vždy zaostřený tvar.
Takové nástroje vyrobil Ignaťjev tak, složil jednotlivé ocelové plechy do
potřebné vrstvy, tomu vynalezl také zvláštní způsob svařování celé plochy
plechového listu. Sovětská vláda dala Ignaťjevovi
možnost pracovat vynálezu dále.
Dnes sovětští inženýři konstruují zavádějí výroby nástroje, které při
práci samočinně ostří. Tento americký badatel dokonce zavrhoval všechen vý
znam theoňe.
Velkolepý Ignaťjevův vynález, který vznikl ještě době předrevoluční,
dočkal uznání Velké říjnové revoluci. Ignaťjev důmyslně zamezil
tyto ztráty, prostě odstranil tření mezi nožem třískou. Vnější jejich vrstvy jsou nej
měkčí, čím blíže středu, tím jsou vrstvy tvrdší.
Nejpevnější nejtvrdší část zubu nebo drápu uprostřed. Ignaťjevův
nůž, vyrobený normální rychlořezné oceli, umožňuje dosáhnout velikých řez
ných rychlostí, dosažitelných jinak jen použitím nožů speciálních tvrdých
slitin.
Dláta, nože, sekyry, pily, zuby rubacích strojů korečky exkavátorů, vyro
bené podle Ignaťjevovy methody, nejenže při práci neotupují, nýbrž dokonce
se stále více ostří.
Zahraniční techniku také velmi předešel svými pracemi znamenitý ruský
vědec, vynálezce revolucionář, Alexander Michajlovič Ignaťjev. Je-li obráběcí nůž nehybný,
přijde nazmar polovina někdy více veškeré energie, potřebné řezání kovu,
k překonání tření mezi odebíranou třískou nožem.
Intensivně pracuje tom, aby výrobě uplatnil též druhý skvělý
Ignaťjevův vynález trubkovitý otáčející nůž.
Zabýval luštěním udivujícího jevu: proč zuby šelem nehty dravců zůstá
vají stále ostré nikdy neotupí ?
Při studiu tohoto jevu vynálezce zjistil, zuby nehty živočichů ostří
právě tehdy, kdy jich používá. Prvenství vynálezu těchto nástrojů patří naší zemi.
★ ★
¥
281
.empirických údajích
