Time řezal ocel, litinu, železo barevné kovy.
Již jen letmé obeznámení knihou amerického badatele nás vsak přesvědčí,
že Taylor nemohl vytvořit theorii řezných operací. Taylor nepokusil theore-
ticky objasnit jevy, provázející řezné pochody, vydal knihu, založenou jen na
280
.
Téměř půl století předešli ruští vědci zahraniční badatele oboru vytvá
ření vědeckých základů theorie řezání. umožnilo do
podrobností prostudovat pochody, které dějí třísce chvíli, kdy tříska
odděluje obráběného výrobku. Avšak poloviny XIX.
Ruský vědec jako první světě své knize vypracoval sestavil vědecky
založené tabulky vzorce řezných operací, které později přešly všech pří
ruček obrábění kovů.
Američané snaží přesvědčit svět tom, hlavním tvůrcem theorie řez
ných pochodů jejich krajan Frederick Taylor. Tento ruský vědec prvé technologii vědecky propracoval
jednotlivé postupy podmínky řezání ukázal, jaké řezné úhly postupy je
nutno volit při obrábění různě tvrdých kovů.Jedním nejstarších způsobů, jak dát výrobku potřebný tvar, řezání.
Výsledky těchto bádání jsou základem vůbec první theorie řezných pochodů. století,
kdy továrnách celém světě pracovaly již desetitisíce možná statisíce
kovoobráběcích strojů, zůstávala podstata procesu řezání neznámá.
Usačev byl první, kdo započal výzkumem mikrostruktury kovové třísky
a fotografováním mikrovýbrusů, získaných kovu třísek.
Tento ruský vědec provedl více než tři sta pokusů stroji vybaveném
zvláštním zařízením, které umožňovalo studovat proces řezání všech
podrobností. Výzkum se
omezoval pouze to, zkoušely různé způsoby řezání různé úhly břitů
nástrojového nože.
V roce 1893 vystoupil svou theorií řezání ruský profesor Zvorykin. Průkopníkem vědeckého
výzkumu otázky řezání byl ruský vědec Ivan Time, který základě svých
dlouholetých zkušeností uveřejnil roce 1870 vynikající práci „Odpor kovů
a dřeva proti řezání".
Technologové neměli jasné představy tom, děje kovem chvíli,
kdy ostří nože vniká kovu odděluje něho třísku.
Veliký význam pro pokrok vědeckého obrábění kovů měly práce Jakova
Grigorjeviče Usačeva, nadaného technologa, který pracoval dílnách petrohrad
ské polytechniky.
Uplynula již tisíciletí chvíle, kdy první ostří nástroje, sevřeného lidskou rukou,
seřízlo třísku povrchu dřeva nebo kovu.
Konal pokusy, při nichž použil zvláštního přístroje měření sil při řezání, jejž
sám vynalezl; Zvorykin pak prvé vypracoval vzorec, umožňující stanovit zá
vislost tloušťky snímané třísky síle, působící nástroj.
Time stanovil hlavní zákony řezného pochodu prvé poukázal to, ve
chvíli, kdy nůž odebírá třísku, nastává postupné rozrušování spojených částic
hmoty tříska odděluje klouzáním těchto částic sobě.
O tři roky později, roce 1896, vydal jiný ruský vědec Briks knihu
„Řezání kovů". Usačevovi také náleží prvenství studiu jed
noho nejdůležitějších průvodních úkazů při řezání, totiž vyvíjení tepla
