konstrukci těchto věží plně projevilo
vynikající inženýrské matematické nadání jejich stavitele. Avšak konce XIX. Tak příklad pluh je
stár již několik tisíciletí. Základem
této lehké konstrukce byly příhradové stropní nosníky, vynalezené Šuchovem. Krylovova theorie podává pra
vidla, podle nichž lze vytvářet znamenité námořní letecké gyroskopické kom
pasy samočinné letecké pilotovací přístroje.
Stroje obdělávání půdy byly známy již odedávna. století bylo toto nejdůležitější
zemědělské nářadí vyráběno stále stejně podle stejných zkušeností, beze všech
theoretických výpočtů. Krajkovité, avšak
velmi pevné stavby, jejichž obrysovou čarou hyperbola, křivka dobře známá
z matematiky, jsou skutečnosti vystavěny pouze rovných trámců.nejobtížnější partie mechaniky, gyroskopie, nauky, která zabývá studiem
gyroskopů, kroužících vlků. Až
o třicet let později byly takové stavební konstrukce popsány západoevropské
technické literatuře. Čebyšev radil mladému posluchači mechaniky,
aby věnoval theoretickému bádání aby pracoval Akademii, avšak Šuchov
zůstal věren inženýrství.
V metalurgii tento ruský mechanik uplatnil jako konstruktér podivuhodných
vysokých pecí cowperů.
Novým přínosem obohatil stavbu strojů akademik Vasilij Prochorovič
Gorjačkin.
★ ★
¥
Na desítky můžeme počítat konstruktérské objevy znamenité vynálezy
ruského inženýra Vladimíra Grigorjeviče Šuchova.
Stopy Šuchovovy činnosti můžeme nalézt všech odvětvích techniky. Jeho všestranná tvůrčí čin
nost zvěčněna nejzajímavějších stavbách naší doby.
Svým vynálezem předešel ruský inženýr mnoho let zahraniční techniku.
Na téže výstavě předváděl Šuchov jiný svůj vynález příhradovou kon
strukci vodárenské věže, pravzor mnoha znamenitých Šuchovových vodáren
ských věží tvaru hyperboloidu. Pro naftový . sto
padesát rozmanitých hyperboloidních věží bylo postaveno naší zemi. Jedna
z nich známá šabolovská anténní věž moskevské vysílačky, vysoká sto šedesát
metrů.průmysl stavěl naftová potrubí, cisternové
277
. Tak tomu bylo také strojů, které objevily později,
u žacích strojů, secích strojů mlátiček. Již mládí udivoval
Šuchov velikého Čebyševa neobyčejně hlubokou znalostí matematiky mecha
niky rozletem svého myšlení.
Tím, spojil principy mechaniky požadavky moderní agrobiologie, kterou
založili slavní ruští vědci Dokučajev, Kostyčev Viljams, vytvořil Gorjačkin
základnu nové vědy zemědělské mechaniky. Krylovovy práce theorii gyroskopu staly vo
dítkem pro konstruktéry navigačních přístrojů.
Gorjačkin vypracoval vědecké methody navrhování zemědělských strojů. Všechno své vynikající nadání věnoval milované tech
nické praxi.
V roce 1895 obdivovali návštěvníci výstavy Nižním Novgorodě podivu
hodné visuté střechy, jimiž byla překlenuta plocha několika děsjatin. Gorjačkin byl první, kdo prostudoval mechaniku zemědělských strojů
