Teprve Vyšněgradskému podařilo rozřešit tuto velice důležitou vědecko
technickou úlohu. Ruský vědec neuvažoval pohybu regulátoru isolovaně, jako
271
. Avšak theorie vlka se
ukázala tvrdým oříškem. Jakmile zatížení vzrostlo, regulátor více pootevře kanál pro
přívod páry. Mnohé podivné vlastnosti kroužící vlk. Vytvořil theorii samočinné
regulace. Jakmile zmenší zatížení,
působící setrvačník stroje, seškrtí regulátor přívod páry válce, čímž se. pečlivosti takového „regu
lování regulátoru" závisela také správná činnost nového stroje. Touto prací uspokojil ruský vědec naléhavou potřebu inženýrské
praxe. Celou svou energií brání změnit počáteční polohu své osy. Když něj narazíme, nepadá, nýbrž
jen uhne. Vlk neobyčejně
stabilní, přestože otáčí pouze hrotu. skutečnosti byl tento regulátor znám pra
dávna používalo regulaci větrných mlýnů. Prostudovat pohyb vlka popsat jeho chování matema
tickou řečí, usilovali Euler, Lagrange Poinsot. Nejznamenitější odborníci mechaniky vyřešili pouze
částečně problém vlka nich dlouho žádnému vědci nepodařilo dosáhnout
pozoruhodnějších úspěchů probádání mechanismu otáčení vlka.
výkon stroje zmenší.
Kovalevská, jak čtenář již ví, napsala skvělé práce kroužení tuhého tělesa
kolem pevného bodu.Neméně významných úspěchů dosáhla také žena, vynikající matematička
Sofie Vasiljevna Kovalevská, jejíž tvůrčí práci největší účastí sledoval Čebyšev. století, kdy průmyslu stále více šířilo používání
parních strojů, vyvstal před inženýry problém vytvoření spolehlivě pracujících
regulátorů, které mohly přesně bezvadně reagovat nejmenší změnu
zatížení parního stroje.
Záýada byla tom, tehdy inženýři neuměli odstředivý regulátor vypočítat.
Konstrukční rozměry součástí regulátorů určovali při stavbě parního stroje vždy
znovu oka, mnohokrát opakovanými zkouškami. Čas času pro
váděné pokusy vypracovat methodu předběžného výpočtu regulátoru byly
neúspěšné.
Princip, jehož základě byl tento regulátor konstruován, zcela správný.
Že zapotřebí regulovat práci parního stroje, bylo známo odedávna
a každý nový parní stroj vybavili inženýři odstředivým regulátorem, pojmeno
vaným „Wattův regulátor".
Takovým vlkem jsou slunce planety, střely děl pušek.
Ruská žena-matematička směle jala řešit theorii vlka, její práce krou
žení tuhého tělesa kolem pevného bodu byla této theorii velkým pokrokem.
Proto zřejmo, jak veliký význam problém kroužícího vlka jak důle
žité jeho řešení pro rozličné praktické otázky. Podivuhodné vlastnosti vlka už
dávno zajímaly vědce.
V druhé polovině XIX.
* *
*
Novou významnou kapitolu nauky strojích mechanismech napsal zname
nitý ruský mechanik Ivan Alexejevič Vyšněgradskij. Těleso, točící kolem pevného bodu, představuje dětská
hračka-vlk. Vlastnosti vlka
mají také kola, setrvačníky, řemenice, zkrátka veškerá rychle otáčející tělesa
