Ruský vědec neuvažoval pohybu regulátoru isolovaně, jako
271
. Podivuhodné vlastnosti vlka už
dávno zajímaly vědce. Prostudovat pohyb vlka popsat jeho chování matema
tickou řečí, usilovali Euler, Lagrange Poinsot.
Takovým vlkem jsou slunce planety, střely děl pušek.Neméně významných úspěchů dosáhla také žena, vynikající matematička
Sofie Vasiljevna Kovalevská, jejíž tvůrčí práci největší účastí sledoval Čebyšev.
Kovalevská, jak čtenář již ví, napsala skvělé práce kroužení tuhého tělesa
kolem pevného bodu. Avšak theorie vlka se
ukázala tvrdým oříškem. Celou svou energií brání změnit počáteční polohu své osy.
Princip, jehož základě byl tento regulátor konstruován, zcela správný.
Proto zřejmo, jak veliký význam problém kroužícího vlka jak důle
žité jeho řešení pro rozličné praktické otázky.
Že zapotřebí regulovat práci parního stroje, bylo známo odedávna
a každý nový parní stroj vybavili inženýři odstředivým regulátorem, pojmeno
vaným „Wattův regulátor".
V druhé polovině XIX. Když něj narazíme, nepadá, nýbrž
jen uhne. skutečnosti byl tento regulátor znám pra
dávna používalo regulaci větrných mlýnů. pečlivosti takového „regu
lování regulátoru" závisela také správná činnost nového stroje.
Konstrukční rozměry součástí regulátorů určovali při stavbě parního stroje vždy
znovu oka, mnohokrát opakovanými zkouškami.
Ruská žena-matematička směle jala řešit theorii vlka, její práce krou
žení tuhého tělesa kolem pevného bodu byla této theorii velkým pokrokem. Jakmile zatížení vzrostlo, regulátor více pootevře kanál pro
přívod páry.
výkon stroje zmenší. Vytvořil theorii samočinné
regulace.
Záýada byla tom, tehdy inženýři neuměli odstředivý regulátor vypočítat. Vlk neobyčejně
stabilní, přestože otáčí pouze hrotu. Jakmile zmenší zatížení,
působící setrvačník stroje, seškrtí regulátor přívod páry válce, čímž se. Touto prací uspokojil ruský vědec naléhavou potřebu inženýrské
praxe. Nejznamenitější odborníci mechaniky vyřešili pouze
částečně problém vlka nich dlouho žádnému vědci nepodařilo dosáhnout
pozoruhodnějších úspěchů probádání mechanismu otáčení vlka. Vlastnosti vlka
mají také kola, setrvačníky, řemenice, zkrátka veškerá rychle otáčející tělesa. Mnohé podivné vlastnosti kroužící vlk.
* *
*
Novou významnou kapitolu nauky strojích mechanismech napsal zname
nitý ruský mechanik Ivan Alexejevič Vyšněgradskij. Čas času pro
váděné pokusy vypracovat methodu předběžného výpočtu regulátoru byly
neúspěšné. století, kdy průmyslu stále více šířilo používání
parních strojů, vyvstal před inženýry problém vytvoření spolehlivě pracujících
regulátorů, které mohly přesně bezvadně reagovat nejmenší změnu
zatížení parního stroje.
Teprve Vyšněgradskému podařilo rozřešit tuto velice důležitou vědecko
technickou úlohu. Těleso, točící kolem pevného bodu, představuje dětská
hračka-vlk
