Téměř denně používají inženýři technici při vypočítávání konstrukcí zname
nitého vzorce, kterým lze stanovit, jakých podmínek bude projektovaná sou
stava pák, kloubů, kol atd. Inženýři vědci celém světě
čerpají Čebyševových vědeckých děl methody, vzorce, nápady konstrukce.
Navrhl svůj proslulý „kráčející stroj“, který přesně napodobil chůzi živoucího
tvora.
Vznikají škodlivě vibrace, rázy, síly, elektrických soustavách porušuje syn-
chronnost, vzniká předbíhání neb opožďování fází napětí atd. konat potřebné pohyby, stane mechanismem.
Tento vědec navrhl více než čtyřicet mechanismů osmdesát jejich obměn.
Každá soustava, mechanická, elektrická, při své práci vystavena
mnohým vnějším vnitřním vlivům. Čebyšev navrhl mnoho method
pro výpočet roztnanitých mechanismů, podivuhodně přesně napodobujících nej
složitější pohyby, mechanismů pracujících přítržích, mechanismů měnících
nepřetržitý pohyb pohyb přetržitý, kloubových pákových mechanismů po
divuhodných převodů.
V matematickém oddělení Akademie věd .
Oblíbený Čebyševův žák, Alexander Michajlovič Ljapunov, geniální ma
tematik mechanik, vytvořil vynikající theorii stabilitě pohybu, níž jsme se
již zmínili kapitole „Tvůrci exaktních věd“.
Tato theorie, vytvořená •ruským geniem, obsahuje nezvykle velké myšlen
kové bohatství.
Tím, Čebyšev zabýval praktickými problémy, stal sám inženýrem.
LjapunovoVa theorie, která analysuje podmínky stability pohybu, stala zá-
268
.jSSSR stojí památná „Čebyše-
vova skříň", níž jsou pečlivě chovány tyto znamenité mechanismy. Sestrojil veslařský mechanismus, který napodobil složitý pohyb vesel při
veslování, zkonstruoval samočinně pohybující křeslo navrhl model nového
třídicího stroje. Lze směle říci, theorie mechanismů strojů stala spolehlivou
vědou teprve podkladě Čebyševových prací.
★ ★
*
Čebyševovy myšlenky dočkaly skvělého rozvoje pracích jeho žáků.mechanismy základem mnoha dokonalých konstrukcí.
A tento užitečný vzorec Západě vytrvale nazývají vzorcem Griiblerovým, při
čemž zapomínají, Grubler navrhl svůj vzorec čtrnáct let Čebyševovi. Čebyšev také vynalezl aritmometr, počítací stroj, bez něhož
by dnes nebylo myslitelné přesné početnictví.
Znamenitou poučku tříkloubových čtyřčlenných mechanismů, které opisují
shodnou ojniční křivku, přiznává Západ pouze Robertsovi, přestože tuto poučku
současně nezávisle Robertsovi vyslovil Čebyšev. Tím trpí stabilita pohybu, soustava „rozladí". Tyto vlivy často porušují shodu práce
jednotlivých částí soustavy. Čas od
času opustí uschované mechanismy svou skříň, když jsou uvedeny činnost,
každý, dokonce zkušený technický odborník mimoděk naplněn obdivem,
když prvé vidí tyto Čebyševovy přístroje. Čebyšev sám základě
svých výpočtů navrhl mnoho nových podobných konstrukcí. Při svém dalším
bádání tvoření theorie mechanismů strojů vyšel Čebyšev výpočtů přímo-
vodných mechanismů
