Čebyšev sám základě
svých výpočtů navrhl mnoho nových podobných konstrukcí.
Tato theorie, vytvořená •ruským geniem, obsahuje nezvykle velké myšlen
kové bohatství. Čas od
času opustí uschované mechanismy svou skříň, když jsou uvedeny činnost,
každý, dokonce zkušený technický odborník mimoděk naplněn obdivem,
když prvé vidí tyto Čebyševovy přístroje. Sestrojil veslařský mechanismus, který napodobil složitý pohyb vesel při
veslování, zkonstruoval samočinně pohybující křeslo navrhl model nového
třídicího stroje.
Vznikají škodlivě vibrace, rázy, síly, elektrických soustavách porušuje syn-
chronnost, vzniká předbíhání neb opožďování fází napětí atd.jSSSR stojí památná „Čebyše-
vova skříň", níž jsou pečlivě chovány tyto znamenité mechanismy. Čebyšev také vynalezl aritmometr, počítací stroj, bez něhož
by dnes nebylo myslitelné přesné početnictví. Inženýři vědci celém světě
čerpají Čebyševových vědeckých děl methody, vzorce, nápady konstrukce.
Každá soustava, mechanická, elektrická, při své práci vystavena
mnohým vnějším vnitřním vlivům.
LjapunovoVa theorie, která analysuje podmínky stability pohybu, stala zá-
268
.
V matematickém oddělení Akademie věd .
Navrhl svůj proslulý „kráčející stroj“, který přesně napodobil chůzi živoucího
tvora.
★ ★
*
Čebyševovy myšlenky dočkaly skvělého rozvoje pracích jeho žáků. konat potřebné pohyby, stane mechanismem. Tyto vlivy často porušují shodu práce
jednotlivých částí soustavy.
Tento vědec navrhl více než čtyřicet mechanismů osmdesát jejich obměn.mechanismy základem mnoha dokonalých konstrukcí.
A tento užitečný vzorec Západě vytrvale nazývají vzorcem Griiblerovým, při
čemž zapomínají, Grubler navrhl svůj vzorec čtrnáct let Čebyševovi.
Téměř denně používají inženýři technici při vypočítávání konstrukcí zname
nitého vzorce, kterým lze stanovit, jakých podmínek bude projektovaná sou
stava pák, kloubů, kol atd. Při svém dalším
bádání tvoření theorie mechanismů strojů vyšel Čebyšev výpočtů přímo-
vodných mechanismů.
Znamenitou poučku tříkloubových čtyřčlenných mechanismů, které opisují
shodnou ojniční křivku, přiznává Západ pouze Robertsovi, přestože tuto poučku
současně nezávisle Robertsovi vyslovil Čebyšev.
Oblíbený Čebyševův žák, Alexander Michajlovič Ljapunov, geniální ma
tematik mechanik, vytvořil vynikající theorii stabilitě pohybu, níž jsme se
již zmínili kapitole „Tvůrci exaktních věd“. Čebyšev navrhl mnoho method
pro výpočet roztnanitých mechanismů, podivuhodně přesně napodobujících nej
složitější pohyby, mechanismů pracujících přítržích, mechanismů měnících
nepřetržitý pohyb pohyb přetržitý, kloubových pákových mechanismů po
divuhodných převodů. Lze směle říci, theorie mechanismů strojů stala spolehlivou
vědou teprve podkladě Čebyševových prací. Tím trpí stabilita pohybu, soustava „rozladí".
Tím, Čebyšev zabýval praktickými problémy, stal sám inženýrem
