Tak nařízení
vydaném roku 1715podle rozkazu Petra pro přejimatele zbraní stojí: tulských
a oloněckých zbrojířských závodech vyrábět dragounské brabantské ručníce a
pistole ráží podle měděných vzorků, zaslaných Jeho carským Veličenstvem/4
Druhým dokladem rozkaz ministra hraběte Šuvalova, vydaný roku 1761
pro tulskou zbrojovku. Proto pro každou součást měl
dělník soupravu příslušných kalibrů.
Tak jako tam není jméno Polzunova, tvůrce prvního universálního parního stroje,
není tam ani zmínky Polzunovovi jako konstruktérovi podivuhodných mecha
nismů obráběcích strojů. Při stavbě svého stroje,
„poháněného ohněm", prvního universálního parního stroje světě, vybavil
Polzunov tento stroj mnohými, doby nevídanými mechanismy, jako př. kontrole vnějších rozměrů výrobku
používali kalibrů způsob obkročných třmenů. Kon
struktéři strojů celém světě, jde-li vzájemnou zaměnitelnost součástí, použí
vají dnes kalibrů, způsobem, používaným prvé ruském závodě. měření průměrů otvoru používali tulští
válečkových kalibrů, podobných zátkám.Tulští pracovali jinak. Postavil dokonalé
kovoobráběcí stroje, poháněné vodní silou.
Jest ovšem zcela zbytečné listovat stránkách buržoasní historie techniky. Polzunov kovu nebál."
Cesta, kterou razili ruští zbrojní technikové, byla vskutku správná.
Již jsme hovořili budeme ještě hovořit podrobněji těchto vynálezech,
z nichž každý tak významný, aby jméno jeho tvůrce navždy přešlo historie.
★ ★
¥
Přibližně téže době vytvořili ruští mechanikové vynález, který později
způsobil technice pravou revoluci.
252
.
Prozatím když hodnotíme zdokonalení, která Polzunov provedl oboru techniky
stavby strojů, chceme jen zdůraznit, Polzunov byl prvý konstruktér světě,
který vytvořil celý stroj kovu.
Neocenitelný přínos pro strojírenství učinil tvůrce parního stroje Ivan
Ivanovič Polzunov, němž jsme již psali kapitole věnované ruským hutníkům
(bude něm ještě řeč kapitole „Ruské motory").
zařízením pro samočinné napájení kotle, válcovitým dmychadlem vzduchu atd.
Obrys součásti zpravidla několik rozměrů. PředPolzuno-
vem téměř všechny součásti všech strojů hotovily dřeva. Technika obrábění
kovů byla době nízké úrovni. Zhotovovali součásti bez stálého srovnávání mode
lem.
O používání kalibrů Rusku mluví velmi dávné doklady. rozkaze praví: „Na každou součást zbraní musí mít
mistři přesnou míru, nebo jak tomu továrnách obvykle říká, měrku, se
značkou továrny nebo značkou zbrojní kanceláře, aby podle každá součást
mohla zhotovit správný rozměr, poněvadž bez tohoto opatření nemohou sou
části všech svých detailech dosáhnouti přesné shody. Použitím této soupravy dělník dosáhl, že
všechny součásti téhož druhu vycházely jeho rukou přesně shodné. Vzájemné zaměnitelnosti dosahovali tím, dělník byl vybaven soupravou
speciálních měřicích přístrojů, kalibrů. Každý kalibr byl určen pro výrobek
jednoho předepsaného rozměru. Myšlenku svého universálního parního stroje
vtělil kovu, materiálu pevného, odolného trvanlivého
