Tyto změny způsobují změny vlast
ností oceli.
Velký hutník vysvětlil význam těchto bodů. „Jakmile teplota oceli dostoupí bodu ,b‘, hmota oceli rychle
přechází zrnitého stavu (nebo obecně řečeno, krystalického) stav amorfní
(podobný vosku).
Černov skvěle doplnil svou zprávu příklady skutečnosti; vyprávěl poslu-
237
." Tak bylo prvé vysvětleno, proč ocel, která, ohřátá na
určitou teplotu potom ochlazena, lepší mechanické vlastnosti, tak také
bylo objeveno tajemství thermického zpracovávání oceli." Tento výklad pomohl hutníkům chápat vědec
kého hlediska jeden nejdůležitějších pochodů při kalení oceli.
Dmiirij Konstantinovu černov (1839—1921)
„Ohřejeme-li tvrdou ocel," pravil své zprávě, „na nižší teplotu, než je
bod ,a‘, nedá kalit, chladíme seberychleji, naopak, ocel bude značně
měkčí lehce obrábět.určitých „kritických" teplotách mění. Znalost tohoto kritic
kého bodu byla neméně důležitá také pro kování oceli.
Černov určil okamžiky, kdy oceli nastávají změny, nalezl „kritické
body", které jsou nyní hutníkům celého světa známy jako „Černovovy body".
„Ocel ohřátá teplotu nižší, než bod ,b‘, nezmění svou strukturu,"
pravil dále Černov
