Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 218 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V některých úpravnách rudy drtí, potom promýváním zbavují hlušiny, suší se, procházejí magnetickým třídičem, který zachycuje částice, bohaté kov. Víme, jak často genius Lomonosovův osvětloval desetiletí staletí do­ předu cesty rozvoje jak celých vědních oborů, tak jejich jednotlivých odvětví a částí. Doporučuje upravovat rudy, j. Ale jako první přispěl tomuto dílu svou prací Michail Vasiljevič Lomonosov.Dále autor popisuje zařízení pecí tavení „kovů rud ingotu" nalé­ havě doporučuje provádět zkušební tavby pro výzkum. Uvidíme tam velkou vědeckou laboratoř, věnovanou „prubířskému umění", v níž pracují hutníci-badatelé podle přesných pravidel. Lomonosov, který věnoval začátek této přílohy bádání přirozeném větrání dolů jenž vypracoval přesnou theorii pohybu vzdušných proudů dolech, doloženou „matematickým způsobem", nalezl dokonalé řešení tohoto dílčího problému, geniálním způsobem jej zobecnil použil své theorie při studiu pohybu ohřátých plynů jeskyních pálacích pecích. SložitýmiChemickými přístroji provádějí rozmanité rozbory kovů. Důmyslnými přístroji pečlivě zkoušejí rudy paliva. Uvidíme, jak inženýři podle pokynů laboratoří řídí činnost velikých strojů, které připravují rudy tavbě, jak řídí zavážení obrovských vysokých martin­ ských pecí jak určují průběh práce. Navštívíme-li závody, které pracují chudými rudami, spatříme velké budovy úpraven, nichž denně zpracovávají desítky tisíc tun surovin. Je třeba zvlášť povšimnout přílohy, nazvané volném pohybu vzduchu, pozorovaném dolech" připojené prvnímu svazku nových poznámek, kterými Lomonosov doprovodil svou knihu. Je pochopitelné, dnešní výzkumné hutní laboratoře úpravny mohly vzniknout jen podkladě nejnovějších vědeckých poznatků jejich vznik předcházela desetiletí pilné práce četných učenců. Právě takovým světlonošem nám jeví Lomonosov-hutník. 216 . Píše ní v učebnicích naučných slovnících jako „hydraulické theorii pohybu plamene a lehkých plynů" pomáhá inženýrům při výpočtech vysokých, martinských a ohřívacích pecí. zbavovat „hlušiny", která neobsahuje kov: prosévat je, nebo odplavovat ne­ žádoucí příměsi vodou. Učí, jak mají třídit chudé rudy, obsahující málo kovu, rud bohatých. Účel však stejný poslat k tavbě rudu, která potřebuje redukci málo paliva poskytne mnoho dobrého kovu bez škodlivých příměsí." Lomonosov píše také potřebě úpravy rud. „Dovední taviči," píše, „zkoušejí nejprve nalezenou rudu tavením různými způsoby různými přísada­ mi, který způsob více kovu bez zbytečné ztráty, toho používají. Navštívíme-li dnešní hutní závod, můžeme hrdostí přesvědčit tom, jak daleko Lomonosov viděl, když vybízel své vrstevníky-hutníky, aby studovali „prubířské umění", zkoušeli rudy „tavením" upravovali je. Tato Lomonosovova theorie nepozbyla dosud významu. V jiných úpravnách používá jiných způsobů. Lomonosov prvé vyslovil požadavek úpravy rud, aby se kov zbavil příměsí aby zamezilo vynakládání paliva tavení hlušin