momsho. Taistixb ifťh.\b itaxo. pa3ďfeA*ioiiica
Ha sucoKle npocpibie MetnaAAbt; Komopoe pa3HcmBo sb
tnoMb cocmoHtnb hhio BbicoKHxb o.tHiixb orHeMb no-
MoujH Apyruxb Mamepiií flb nene.uiny oHaro CMAy Bb
nenexb oSpaiuatomca. Způsoby „prubíř
ského ění", kterým učil Lomonosov, dlouho zachovaly vědeckém
arsenálu hutnictví. Henpe-
oaoAMMoe CHAbHMMb criteMb nocinoanc rriBOi noAaemb eMy
Hacrrtb 1V.tíj oaobo, vAf>ao CBHHeyb.AAOBb oiijahhho.prozíravostí sobě vlastní vyřkl Lomonosov četné myšlenky, které se
uplatnily teprve pozdějších dobách.
§ flepbB BbtCOKOH niaA CCfUb KO- 3oaomo.
mopoe *tpe3b cboíí H3px4HOH BteAiiioM ostruh 6AetjiyujyioCH
CBbmAoemb omb npoMHxb wema.vb CostseMb mojkho a
Ha npomHBb moro npocmue npejb e.uiMb nioAbno inecmj,: 30Aomo ,
cepeĎpo Mb. me*ay
Fotografie první strany Lomonosovova vědeckého díla s>Prvni základy
hutnictví čili využiti rud“
215
. nohé nich platí ještě dnes.
Prostými slovy, srozumitelnými řadovému hutníkovi, mluví tom, jak tyto
zkoušky provádějí, vysvětluje základy kvantitativní analysy.
• *•
McmaAAowb na3MsaeracÁ cbůhiaoc nť&AO, íomopoe KOBamb m«- t.
Lomonosov začíná své dílo popisem kovů polokovů, „které dobývat je
úkolem hutnictví" zvlášť zastavuje při „prubířském ění", nezbytném pro
každého hutníka, aby mohl provádět rozbory rudné suroviny vyrobených kovů
