;em, kterého hutníci nejednou uchopili, aby povznesli celou vysokopecní
echniku novou výši. století byla Rusku provedena dvě důležitá zdokonalení vysoko-
pecního dmýchání. nadarmo poháněli vodní silou. Tak bylo dmýchání plynulejší. Zpravidla jich bylo okolo pece něko
lik. Vysokopecní měchy byly mnohem
větší než kovářské. Vysokopecní dmýchání
se lišilo kovářského také počtem měchů.
Jak víme, podobaly první měchy obyčejným měchům kovářským: měly
dvě dřevěné trojúhelníkové desky, spojené závěsem, mezi nimi koženou „har
moniku".
P růřez uralskou šachtovou peci, nejdokonalejší největší své doby
Jedno nich uskutečnil Grigorij achotin, který roku 1743 vynalezl zv.
209
. Zatím byla jedna část měchů stlačována vháněla vzduch pece, druhá
část zvedala, nabírala vzduch, aby chvíli vystřídala vyprázdněné měchy,
které vzduch již vydaly. Abychom spravedlivě ocenili zásluhu
tohoto ruského vynálezu, proberem dějiny vysokopecního dmýchání.
V XVIII.
dmychací soustavu dvěm výfučnami. Rozdíl byl pouze rozměrech
