V XVIII.
dmychací soustavu dvěm výfučnami.
Jak víme, podobaly první měchy obyčejným měchům kovářským: měly
dvě dřevěné trojúhelníkové desky, spojené závěsem, mezi nimi koženou „har
moniku". Tak bylo dmýchání plynulejší. nadarmo poháněli vodní silou.
P růřez uralskou šachtovou peci, nejdokonalejší největší své doby
Jedno nich uskutečnil Grigorij achotin, který roku 1743 vynalezl zv.
209
. Vysokopecní dmýchání
se lišilo kovářského také počtem měchů. století byla Rusku provedena dvě důležitá zdokonalení vysoko-
pecního dmýchání. Zatím byla jedna část měchů stlačována vháněla vzduch pece, druhá
část zvedala, nabírala vzduch, aby chvíli vystřídala vyprázdněné měchy,
které vzduch již vydaly. Abychom spravedlivě ocenili zásluhu
tohoto ruského vynálezu, proberem dějiny vysokopecního dmýchání.;em, kterého hutníci nejednou uchopili, aby povznesli celou vysokopecní
echniku novou výši. Rozdíl byl pouze rozměrech. Vysokopecní měchy byly mnohem
větší než kovářské. Zpravidla jich bylo okolo pece něko
lik
