Rusko bylo proslulé největšími vysokými pecemi
na světě. Tohoto
výkonu nedosáhly tehdy ani největší anglické šachtové pece koks.Roku 1701 při požáru Kremlu „Car kolokol“ opět rozbil. Tehdy pustili odlévání Rusové, otec
a syn, Ivan Fjodorovič Michail Ivanovič Matorinové splnili, zdálo
zahraničním odborníkům nemožné. Zvon, který ulili Matorinové, byl třikrát těžší než zvon starém hlavním
městě Japonska Kiotu téměř čtyřikrát těžší než čínský zvon Pejpinu, které
byly době považovány největší.
To byl rekord, který několikanásobně předčil nejlepší výsledky zahraničních
slevačů. Nejen to, Germain měl zhotovit zvon, který
by vážil devět tisíc pudů. Představitelům ruského technického myšlení vrozena tvůrčí vůle
a neustálá snaha hledat nejlepší technická řešení, právě bylo příčinou velkých
úspěchů uralských hutníků. století mělo Rusko nejen znamenité odborníky, kteří dokonale
znali tajemství výroby železa jeho zpracování, bylo nejen zvlášť proslulé
největším nejmohutnějším báňským průmyslem, nýbrž bylo popředí také
v zdokonalování hutní techniky.
Ruské techniky povzbuzovala práci vřelá láska vlasti přání učinit co
nejsilnější.
Hlavní novoty, které zavedli uralští hutníci pro zlepšení svých vysokých
pecí, týkaly zdokonalení soustavy vysokopecního dmýchání. Měly mohutná válcovitá dmychadla vodní pohon. Slavný mistr však odmítl, neboť
považoval tákovou nabídku žert. uralských) šachtových pecích doby:
„Sibiřské šachtové pece byly největší nejlepší pece dřevěné uhlí, které
byly doby vystavěny, svou výkonností daleko předstihly všechny jiné
pece, anglické. Matorinové přidali úlomkům rozbitého zvonu nový
kov zhotovili ohromný zvon, který vážil 327 pudů, téměř dvě stě tun.
Tyto měchy umožnily přeměnit malé pece pece šachtové mnohem
větším výkonu, změnily hutní pochod daly podobu, kterou vcelku
i nyní.
Vzpomeňme si, zavedení výkonných dmychacích měchů vodní pohon
bylo mezníkem mezi dětstvím dospíváním hutnické pece.
Jeden vynikajících buržoasních vědců, německý učenec Beck píše „sibiř
ských" (t. Přiznaly západní buržoasní dějiny techniky.
* *
*
V XVIII. Sibiřské
šachtové pece byly vysoké pětatřicet pětačtyřicet stop (10,5 12,96 m),
průměr rozporu činil dvanáct třináct stop (3,6 3,9 m), měly šest válcovitých
dmychacích měchů týden vyrobily dva tisíce tři tisíce centů litiny. Šachtové pece závodů Nižním
Tagilsku Něvjansku spotřebovaly příklad výrobu jednoho pudu litiny
IVis—1% pudu uhlí, dvakrát třikrát méně než nejlepší evropské vysoké
pece. mnohá staletí byla soustava vysokopecního dmýchání hlavním člán-
208
.“
Tuto výmluvnou charakteristiku třeba doplnit, neboť uralské šachtové
pece byly kromě toho velmi hospodárné. Vláda, která
se rozhodla dát zhotovit nový zvon, požádala slavného evropského mechanika
Germaina, aby převzal tuto slevačskou práci
