Nejdůležitější vlastnost elektrických strojů, jejich zvratný cyklus uskuteč
něný prvé motoru Jakobiho, objevil přesně vyjádřil obecném zákoně
jeho přítel spolubojovník, petrohradský vědec Ch.
157
.
V šedesátých sedmdesátých letech XIX. Tento pohyb pak přenášel klikovým ústrojím na
hřídel. Elek
tromotor Jakobiho jeho otáčivý, bezprostředně získaný pohyb bez přímočaře se
pohybujících součástí předchůdcem všech elektrických motorů generátorů.
Elektromotor Jakobiho skládal otáčejícího bubnu, jehož obvodu
byly upevněny elektromagnety, souboru elektromagnetů nehybně upevně
ných obvodu rámu stroje.Mnozí konstruktéři Západě pokoušeli zkonstruovat elektromotor na
podobením parního stroje. Tato komise uvedla zprávě jejich pracích, pojednávajících stano
vení principů činnosti elektromagnetických strojů zákonů elektromagnetismu:
„ komise potěšením potvrzuje, výzkumy Jakobiho Lence více pod
statněji přispěly objasnění kvantitativních vztahů elektromagnetismu než
všechny ostatní pokusy novější doby/*
V čtyřicátých letech vydal dobrodruh Wagner Berlíně knížku, níž se
pokusil vydávat elektromotor Jakobiho svůj vynález. ději
nách elektrotechniky zanechal tento veliký vědec svými znamenitými, všestran
nými pracemi nevyhladitelné stopy. Výmysl Wagnerův
ztroskotal. století Jakobi ještě jasněji urči
těji před vědci prokázal zvratný princip svého stroje; dokázal totiž, týž elek
trický stroj sloužil střídavě jako generátor, jako elektromotor.
Jakobi nastoupil jinou cestu. Snažili přimět kotvy svých strojů, aby vlivem
elektromagnetů pohybovaly vratně, střídavě sem tam (jako pohybuje píst
ve válci parního stroje). Lenc. Založil „školu galva-
nerů“, jež byla prvním elektrotechnickým školním ústavem světě.
Obzvláště důležitou zvláštností motoru Jakobiho bylo, že, mohl pracovat jako
dynamo, mohl vyrábět elektrický proud, kdyby byl uveden pohybu
mechanickou energií. Při řešení otázky využití elektrické energie,
jež tak značně lišila tehdy vládnoucího „veličenstva páry“, Jakobi správně
odpoutal starých konstrukčních zásad, daném případě nevhodných, se
stavil nové schema stroje.
Těmito slovy zdůraznil vynálezce podstatnou novotu svého motoru.
Takovým způsobem dával motor stálý točivý pohyb, který mohl přeměnit
v jiné druhy pohybu mnohem snadněji než vratný pohyb. Zvláštním ústrojím —
pravzorem dnešního kolektoru přepojoval proud tak, buben byl neustále
pootáčen vzájemným působením pólů elektromagnetů. Při zapojení proudu obojí elektromagnety vzá
jemně přitahovaly, takže buben pootočil malý úhel. Vědecké časopisy pranýřovaly tohoto podvodníka.
Lenc, spolubojovník Jakobiho, zabýval hlavně theoretickým výzkumem.
Lenc velmi činně účastnil prací Jakobiho elektromotorech; oba přátelé
s nadšením pracovali Komisi pro výzkum použití elektromagnetů pro pohyb
strojů. Jakobi byl nejen velice nadaným badatelem,
nýbrž znamenitým inženýrem-práktikem pedagogem.
Jména Borise Semjonoviče Jakobiho vzpomeneme ještě mnohokrát
