ději
nách elektrotechniky zanechal tento veliký vědec svými znamenitými, všestran
nými pracemi nevyhladitelné stopy.
V šedesátých sedmdesátých letech XIX. Zvláštním ústrojím —
pravzorem dnešního kolektoru přepojoval proud tak, buben byl neustále
pootáčen vzájemným působením pólů elektromagnetů. Založil „školu galva-
nerů“, jež byla prvním elektrotechnickým školním ústavem světě.
Jakobi nastoupil jinou cestu.
Nejdůležitější vlastnost elektrických strojů, jejich zvratný cyklus uskuteč
něný prvé motoru Jakobiho, objevil přesně vyjádřil obecném zákoně
jeho přítel spolubojovník, petrohradský vědec Ch.Mnozí konstruktéři Západě pokoušeli zkonstruovat elektromotor na
podobením parního stroje. Elek
tromotor Jakobiho jeho otáčivý, bezprostředně získaný pohyb bez přímočaře se
pohybujících součástí předchůdcem všech elektrických motorů generátorů.
157
.
Lenc, spolubojovník Jakobiho, zabýval hlavně theoretickým výzkumem. Tato komise uvedla zprávě jejich pracích, pojednávajících stano
vení principů činnosti elektromagnetických strojů zákonů elektromagnetismu:
„ komise potěšením potvrzuje, výzkumy Jakobiho Lence více pod
statněji přispěly objasnění kvantitativních vztahů elektromagnetismu než
všechny ostatní pokusy novější doby/*
V čtyřicátých letech vydal dobrodruh Wagner Berlíně knížku, níž se
pokusil vydávat elektromotor Jakobiho svůj vynález. Jakobi byl nejen velice nadaným badatelem,
nýbrž znamenitým inženýrem-práktikem pedagogem. Při řešení otázky využití elektrické energie,
jež tak značně lišila tehdy vládnoucího „veličenstva páry“, Jakobi správně
odpoutal starých konstrukčních zásad, daném případě nevhodných, se
stavil nové schema stroje. Výmysl Wagnerův
ztroskotal. Lenc.
Elektromotor Jakobiho skládal otáčejícího bubnu, jehož obvodu
byly upevněny elektromagnety, souboru elektromagnetů nehybně upevně
ných obvodu rámu stroje.
Obzvláště důležitou zvláštností motoru Jakobiho bylo, že, mohl pracovat jako
dynamo, mohl vyrábět elektrický proud, kdyby byl uveden pohybu
mechanickou energií. Vědecké časopisy pranýřovaly tohoto podvodníka. Tento pohyb pak přenášel klikovým ústrojím na
hřídel. Při zapojení proudu obojí elektromagnety vzá
jemně přitahovaly, takže buben pootočil malý úhel. Snažili přimět kotvy svých strojů, aby vlivem
elektromagnetů pohybovaly vratně, střídavě sem tam (jako pohybuje píst
ve válci parního stroje).
Takovým způsobem dával motor stálý točivý pohyb, který mohl přeměnit
v jiné druhy pohybu mnohem snadněji než vratný pohyb.
Těmito slovy zdůraznil vynálezce podstatnou novotu svého motoru.
Lenc velmi činně účastnil prací Jakobiho elektromotorech; oba přátelé
s nadšením pracovali Komisi pro výzkum použití elektromagnetů pro pohyb
strojů. století Jakobi ještě jasněji urči
těji před vědci prokázal zvratný princip svého stroje; dokázal totiž, týž elek
trický stroj sloužil střídavě jako generátor, jako elektromotor.
Jména Borise Semjonoviče Jakobiho vzpomeneme ještě mnohokrát