Součástka skutečně pevnější odolnější, než kdyby byla kalena celá.
Stále víc více rozšiřuje oblast elektrotechniky, jež mění elektřinu
v teplo.Kov umístěný neviditelném magnetickém poli, buzeném generátorem,
zahřívá skutečně bez plamene.
Na podzim roce 1838 naskytla chodcům shluknuvším Něvském
nábřeží zajímavá podívaná. Vysokofrekvenčních pecí používá pro výrobu
zvlášť čistých, jakostních slitin. Elektrické motory, nepředstižné jednoduchosti řízení drobící
energii, přicházející daleka, staly nerozlučnou, organickou částí moderních
Jakobiho první elektřinou poháněná lod světe
strojů přístrojů. Elektrický proud koluje jako zázračná krev
v žilách vodičů nutí pracovat mohutný lis maličký stolní ventilátorek.
Energie, přeměněná elektrický proud, mohla opustit místo svého zrodu
a vejít závodů, továren domů. Zakalí pouze vrchní vrstvy součástky, kdežto vnitřní část zůstává
měkká. lodi byla sice
155
. řece plula loďka bez veslařů.
E Y
Energie utajená palivu, síla řek vodopádů, síla větru začaly sloužit
člověku teprve tehdy, když přiměl, aby uváděly pohyb elektrický generátor. Vířivé elek
trické proudy rychle prohřívají povrch výrobku, ale ponechávají jeho nitro
chladné.
Vysokofrekvenční ohřev umožnil vytvořit nový druh kalení.
Ve svařovacích obloucích elektrických tavících pecích nynějších závodů
plápolá oheň, jejž prvé zažehli ruští vědci vynálezci. Elek
třina zapřahá tisícitunových vlaků lehkými nárazy pohybuje ručičkami po
uličních hodin.
My, Rusové, jsme hrdi to, rozhodující úloha při vytváření všech
článků tohoto řetězu připadla ruským technikům. Dynamoelektrický stroj, transformátor, síť elektrického pře
nosu, opět transformátor nesmírné množství elektromotorů podivu
hodný řetěz, němž visí silové hospodářství našeho průmyslu dopravy
