Pro osoby pracující barvivý barvami umělce,
kamenotiskaře, textilní zaměstnance mnohé jiné jsou lampy denního světla
nepostradatelné, jelikož při světle obyčejných žárovek nemůže zrak správně po
střehnout skutečné zabarvení předmětů.
Může proměnit kámen páry může inkubátoru nahradit teplo kvočny. Vědci, usilujíce vysokou hospodárnost žárovek,
snaží zvýšit teplotu žhavení vláken.
Elektrický oblouk Petrovův byl dále zdokonalen. Potřebují
totiž třikrát čtyřikrát méně proudu vydrží třikrát čtyřikrát déle než žá
rovky. Tyto lampy poskytují světlo, jež svým spektrálním složením shoduje se
slunečním, denním světlem.
V tomto „těžkém dělostřelectvu** nynější osvětlovací techniky spojily vjedno
tři znamenité ruské vynálezy: oblouk Vasilije Petrova, diferenciální regulátor Či-
kolevův odrazné zrcadlo Kulibinovo, který roce 1779 sestrojil první světlomet.
Sovětská věda, zdědivši práce průkopníků elektrického osvětlování, oboha
cuje elektrotechniku novými vynikajícími objevy vynálezy.
Nynější zářivky vyznamenávají porovnání obyčejnými žárovkami
nejen jakostí svého světla, nýbrž dlouhou životností hospodárností.
E V
Elektřina není jen zdrojem světla. Nyní svítí Petrovův oblouk světlometech, kinopřístrojích, zařízeních
pro spektroskopii, lampách „horského slunce**.
Budoucnost elektrického osvětlení náleží svítidlům plynovými výboji. Ozářené luminofory začínají pak
svítit.
Zdokonalují žárovky. Možnosti použití kovů tomuto účelu
jsou již vyčerpány, proto konstruktéři snaze získat možná nesnadno se
tavící látky, používají sloučenin kovů uhlíkem karbidů, připomínajíce tak
Jabločkova, který pro žárovku prvně použil zvláště nesnadno tavící látky. To
znovu potvrzuje užitečnost myšlenek ruských elektrotechniků, kteří věnovali
tolik pozornosti výzkumu technickému použití plynových výbojů.
Sovětské závody vyrábějí již sériově nové světelné zdroje zářivky vý
bojky. Vědci zhotovili zvláštní
uhlíky, opatřené dutinou, naplněnou speciální směsí, jež září mnohonásobným
jasem. Oblouk Vasilije Petro
va, světelný zdroj nepřekonaný síly, zdokonalený ruským geniem, září do
našich dnů světlometech vysílajících světlo vzdálenosti desítek kilometrů. rukou člověka stala elektřina také
neobyčejně mohutným, avšak současně poslušným prostředkem získání tepla. Proto tyto luminiscenční lampy velmi často
nazývají „lampy denního světla**. Výroba velmi jakostních zářivých luminoforů byla možná teprve skvě
lých výzkumech luminiscenčních úkazů, provedených akademikem Vavilo-
vem jeho žáky.
Uvnitř trubice lampy denního světla září páry rtuti vlivem elektrických
výbojů. Při tomto světle zrak namáhá méně než při
světle obyčejných žárovek.
148
.Obloukové lampy Čikolevovým regulátorem byly mnohem hospodárnější
než „svíčky** Jabločkovovy, proto zatlačily pozadí. Záření par, bohaté ultrafialové paprsky, dopadá stěny trubice po
kryté směsí zvláštních látek luminoforů
