Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 149 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
To znovu potvrzuje užitečnost myšlenek ruských elektrotechniků, kteří věnovali tolik pozornosti výzkumu technickému použití plynových výbojů. Potřebují totiž třikrát čtyřikrát méně proudu vydrží třikrát čtyřikrát déle než žá­ rovky. Může proměnit kámen páry může inkubátoru nahradit teplo kvočny. Vědci zhotovili zvláštní uhlíky, opatřené dutinou, naplněnou speciální směsí, jež září mnohonásobným jasem. rukou člověka stala elektřina také neobyčejně mohutným, avšak současně poslušným prostředkem získání tepla. Sovětská věda, zdědivši práce průkopníků elektrického osvětlování, oboha­ cuje elektrotechniku novými vynikajícími objevy vynálezy. E V Elektřina není jen zdrojem světla. Proto tyto luminiscenční lampy velmi často nazývají „lampy denního světla**. Při tomto světle zrak namáhá méně než při světle obyčejných žárovek. Pro osoby pracující barvivý barvami umělce, kamenotiskaře, textilní zaměstnance mnohé jiné jsou lampy denního světla nepostradatelné, jelikož při světle obyčejných žárovek nemůže zrak správně po­ střehnout skutečné zabarvení předmětů. Nyní svítí Petrovův oblouk světlometech, kinopřístrojích, zařízeních pro spektroskopii, lampách „horského slunce**. 148 . Nynější zářivky vyznamenávají porovnání obyčejnými žárovkami nejen jakostí svého světla, nýbrž dlouhou životností hospodárností. Výroba velmi jakostních zářivých luminoforů byla možná teprve skvě­ lých výzkumech luminiscenčních úkazů, provedených akademikem Vavilo- vem jeho žáky. Budoucnost elektrického osvětlení náleží svítidlům plynovými výboji. Oblouk Vasilije Petro­ va, světelný zdroj nepřekonaný síly, zdokonalený ruským geniem, září do našich dnů světlometech vysílajících světlo vzdálenosti desítek kilometrů. V tomto „těžkém dělostřelectvu** nynější osvětlovací techniky spojily vjedno tři znamenité ruské vynálezy: oblouk Vasilije Petrova, diferenciální regulátor Či- kolevův odrazné zrcadlo Kulibinovo, který roce 1779 sestrojil první světlomet. Tyto lampy poskytují světlo, jež svým spektrálním složením shoduje se slunečním, denním světlem. Sovětské závody vyrábějí již sériově nové světelné zdroje zářivky vý­ bojky. Možnosti použití kovů tomuto účelu jsou již vyčerpány, proto konstruktéři snaze získat možná nesnadno se tavící látky, používají sloučenin kovů uhlíkem karbidů, připomínajíce tak Jabločkova, který pro žárovku prvně použil zvláště nesnadno tavící látky. Uvnitř trubice lampy denního světla září páry rtuti vlivem elektrických výbojů. Elektrický oblouk Petrovův byl dále zdokonalen. Vědci, usilujíce vysokou hospodárnost žárovek, snaží zvýšit teplotu žhavení vláken. Ozářené luminofory začínají pak svítit. Záření par, bohaté ultrafialové paprsky, dopadá stěny trubice po­ kryté směsí zvláštních látek luminoforů.Obloukové lampy Čikolevovým regulátorem byly mnohem hospodárnější než „svíčky** Jabločkovovy, proto zatlačily pozadí. Zdokonalují žárovky