Rozvoj tohoto
průmyslu dal chemické vědě nový zajímavý úkol přeměnit dřevovinu látky
cukerné.
Význam tohoto objevu byl tak veliký, tato reakce vešla dějin vědy pod
názvem „Konovalovova reakce".
Celkem sestavil Nikolaj Dmitrijevič Zelinskij pětadvacet naftenů.
Konovalov při zkoumání nafty viděl, plynných produktech nafty je
obsaženo mnoho parafinových uhlovodíků, které tvoří „odpady" průmyslové
výroby.
Ruský akademik Kirchgof objevil roce 1811, při zahřívání se
zředěnými kyselinami škrob mění cukernou látku glukosu.
Jako „živé vody" použil kyseliny dusičné. Tento děj se
nazývá hydrolysa. Pod tímto jménem chemii rozumí několik uhlovodíků methanové
řady, níž patří vaselina, parafin vosk. Nevstupovaly žádných sloučenin.
Ruský chemik Michail Ivanovič Konovalov rozhodl tyto látky vzkřísit. Methody
jím vytvořené staly základem pro získání synthetického benzinu. roce 1889 Konovalov při práci těmito „odpady" objevil, kyselina
dusičná přeměňuje tyto látky při zahřívání tak zvané nitroparafiny, mající
značnou chemickou aktivitu.
★ ★
*
Všechny moučniny mouka, rýže, jáhly rovněž takové plodiny, jako jsou
brambory, skládají podstatě škrobů. Zvýšila rychlost.
Mezi produkty získanými nafty látka známá všem podle jména para
fin.
Kapacita motorů zvýšila.
Podle Konovalovovy methody vyrábí surovina pro výrobu synthetického
kaučuku, plastických hmot, synthetických barviv, synthetického vlákna, výbušin,
léčiv, jedů pro boj škůdci zemědělství, rozpustidel mnoha důležitých látek. Protáhlou molekulu uhlovodíku uzavřel kruhu
a získal chemicky čistý naften.
Na základě Konovalovovy reakce vzniklo posledních deseti letech nové
průmyslové odvětví výroba mastných kyselin.
Synthetická potrava pro letecké motory opravdu výrobním zázrakem. KonoValov současně získáním nových chemic
kých produktů, potřebných pro synthesu četných látek, „vzkřísil" parafiny
k chemickému životu. Konstantin Kirchgof ihned svém objevu vytušil velké
praktické možnosti vypracoval technologický proces pro výrobu melasy krys
talické glukosy. Zvětšil akční radius doletu. ,
Brzy již pracovaly první závody výrobu škrobu dextrinu. Proto byly tyto
látky nazvány „chemickými mrtvolami". Všechny pokusy chemiků probudit tyto
nečinné látky byly marné.
Konovalovova reakce umožnila využívat destilátů, jichž plynech zpraco
vané nafty 45% 75%, zároveň posloužila při vzniku naprosto nového
průmyslového odvětví.Koncem minulého století sestavil akademik Zelinskij první chemickou slou
čeninu, obsaženou naftě.
129
. Své jméno dostal latinských slov „parum affinis“, což znamená málo se
slučující
