Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 130 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, Brzy již pracovaly první závody výrobu škrobu dextrinu. Celkem sestavil Nikolaj Dmitrijevič Zelinskij pětadvacet naftenů. Kapacita motorů zvýšila. Konovalovova reakce umožnila využívat destilátů, jichž plynech zpraco­ vané nafty 45% 75%, zároveň posloužila při vzniku naprosto nového průmyslového odvětví. roce 1889 Konovalov při práci těmito „odpady" objevil, kyselina dusičná přeměňuje tyto látky při zahřívání tak zvané nitroparafiny, mající značnou chemickou aktivitu. Na základě Konovalovovy reakce vzniklo posledních deseti letech nové průmyslové odvětví výroba mastných kyselin. Synthetická potrava pro letecké motory opravdu výrobním zázrakem. Tento děj se nazývá hydrolysa. Pod tímto jménem chemii rozumí několik uhlovodíků methanové řady, níž patří vaselina, parafin vosk. KonoValov současně získáním nových chemic­ kých produktů, potřebných pro synthesu četných látek, „vzkřísil" parafiny k chemickému životu. Mezi produkty získanými nafty látka známá všem podle jména para­ fin. Methody jím vytvořené staly základem pro získání synthetického benzinu. Protáhlou molekulu uhlovodíku uzavřel kruhu a získal chemicky čistý naften. Jako „živé vody" použil kyseliny dusičné. 129 . Své jméno dostal latinských slov „parum affinis“, což znamená málo se slučující. ★ ★ * Všechny moučniny mouka, rýže, jáhly rovněž takové plodiny, jako jsou brambory, skládají podstatě škrobů. Podle Konovalovovy methody vyrábí surovina pro výrobu synthetického kaučuku, plastických hmot, synthetických barviv, synthetického vlákna, výbušin, léčiv, jedů pro boj škůdci zemědělství, rozpustidel mnoha důležitých látek. Konovalov při zkoumání nafty viděl, plynných produktech nafty je obsaženo mnoho parafinových uhlovodíků, které tvoří „odpady" průmyslové výroby. Rozvoj tohoto průmyslu dal chemické vědě nový zajímavý úkol přeměnit dřevovinu látky cukerné. Zvýšila rychlost. Konstantin Kirchgof ihned svém objevu vytušil velké praktické možnosti vypracoval technologický proces pro výrobu melasy krys­ talické glukosy. Ruský chemik Michail Ivanovič Konovalov rozhodl tyto látky vzkřísit. Nevstupovaly žádných sloučenin. Všechny pokusy chemiků probudit tyto nečinné látky byly marné. Ruský akademik Kirchgof objevil roce 1811, při zahřívání se zředěnými kyselinami škrob mění cukernou látku glukosu. Význam tohoto objevu byl tak veliký, tato reakce vešla dějin vědy pod názvem „Konovalovova reakce".Koncem minulého století sestavil akademik Zelinskij první chemickou slou­ čeninu, obsaženou naftě. Proto byly tyto látky nazvány „chemickými mrtvolami". Zvětšil akční radius doletu