Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 130 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ruský chemik Michail Ivanovič Konovalov rozhodl tyto látky vzkřísit. Podle Konovalovovy methody vyrábí surovina pro výrobu synthetického kaučuku, plastických hmot, synthetických barviv, synthetického vlákna, výbušin, léčiv, jedů pro boj škůdci zemědělství, rozpustidel mnoha důležitých látek. Konstantin Kirchgof ihned svém objevu vytušil velké praktické možnosti vypracoval technologický proces pro výrobu melasy krys­ talické glukosy. Rozvoj tohoto průmyslu dal chemické vědě nový zajímavý úkol přeměnit dřevovinu látky cukerné. KonoValov současně získáním nových chemic­ kých produktů, potřebných pro synthesu četných látek, „vzkřísil" parafiny k chemickému životu. Protáhlou molekulu uhlovodíku uzavřel kruhu a získal chemicky čistý naften. Na základě Konovalovovy reakce vzniklo posledních deseti letech nové průmyslové odvětví výroba mastných kyselin. , Brzy již pracovaly první závody výrobu škrobu dextrinu. Konovalov při zkoumání nafty viděl, plynných produktech nafty je obsaženo mnoho parafinových uhlovodíků, které tvoří „odpady" průmyslové výroby.Koncem minulého století sestavil akademik Zelinskij první chemickou slou­ čeninu, obsaženou naftě. 129 . Zvýšila rychlost. Proto byly tyto látky nazvány „chemickými mrtvolami". Pod tímto jménem chemii rozumí několik uhlovodíků methanové řady, níž patří vaselina, parafin vosk. Methody jím vytvořené staly základem pro získání synthetického benzinu. Mezi produkty získanými nafty látka známá všem podle jména para­ fin. ★ ★ * Všechny moučniny mouka, rýže, jáhly rovněž takové plodiny, jako jsou brambory, skládají podstatě škrobů. Jako „živé vody" použil kyseliny dusičné. Ruský akademik Kirchgof objevil roce 1811, při zahřívání se zředěnými kyselinami škrob mění cukernou látku glukosu. Nevstupovaly žádných sloučenin. Své jméno dostal latinských slov „parum affinis“, což znamená málo se slučující. Synthetická potrava pro letecké motory opravdu výrobním zázrakem. Celkem sestavil Nikolaj Dmitrijevič Zelinskij pětadvacet naftenů. Všechny pokusy chemiků probudit tyto nečinné látky byly marné. Zvětšil akční radius doletu. Konovalovova reakce umožnila využívat destilátů, jichž plynech zpraco­ vané nafty 45% 75%, zároveň posloužila při vzniku naprosto nového průmyslového odvětví. Kapacita motorů zvýšila. roce 1889 Konovalov při práci těmito „odpady" objevil, kyselina dusičná přeměňuje tyto látky při zahřívání tak zvané nitroparafiny, mající značnou chemickou aktivitu. Tento děj se nazývá hydrolysa. Význam tohoto objevu byl tak veliký, tato reakce vešla dějin vědy pod názvem „Konovalovova reakce"