Koncem minulého století sestavil akademik Zelinskij první chemickou slou
čeninu, obsaženou naftě.
★ ★
*
Všechny moučniny mouka, rýže, jáhly rovněž takové plodiny, jako jsou
brambory, skládají podstatě škrobů.
Celkem sestavil Nikolaj Dmitrijevič Zelinskij pětadvacet naftenů. roce 1889 Konovalov při práci těmito „odpady" objevil, kyselina
dusičná přeměňuje tyto látky při zahřívání tak zvané nitroparafiny, mající
značnou chemickou aktivitu. KonoValov současně získáním nových chemic
kých produktů, potřebných pro synthesu četných látek, „vzkřísil" parafiny
k chemickému životu.
Na základě Konovalovovy reakce vzniklo posledních deseti letech nové
průmyslové odvětví výroba mastných kyselin. Zvětšil akční radius doletu.
Synthetická potrava pro letecké motory opravdu výrobním zázrakem. Své jméno dostal latinských slov „parum affinis“, což znamená málo se
slučující.
Mezi produkty získanými nafty látka známá všem podle jména para
fin. Tento děj se
nazývá hydrolysa. Methody
jím vytvořené staly základem pro získání synthetického benzinu.
129
. Všechny pokusy chemiků probudit tyto
nečinné látky byly marné. Protáhlou molekulu uhlovodíku uzavřel kruhu
a získal chemicky čistý naften.
Podle Konovalovovy methody vyrábí surovina pro výrobu synthetického
kaučuku, plastických hmot, synthetických barviv, synthetického vlákna, výbušin,
léčiv, jedů pro boj škůdci zemědělství, rozpustidel mnoha důležitých látek. Zvýšila rychlost. Rozvoj tohoto
průmyslu dal chemické vědě nový zajímavý úkol přeměnit dřevovinu látky
cukerné.
Konovalov při zkoumání nafty viděl, plynných produktech nafty je
obsaženo mnoho parafinových uhlovodíků, které tvoří „odpady" průmyslové
výroby. ,
Brzy již pracovaly první závody výrobu škrobu dextrinu.
Význam tohoto objevu byl tak veliký, tato reakce vešla dějin vědy pod
názvem „Konovalovova reakce".
Konovalovova reakce umožnila využívat destilátů, jichž plynech zpraco
vané nafty 45% 75%, zároveň posloužila při vzniku naprosto nového
průmyslového odvětví.
Jako „živé vody" použil kyseliny dusičné. Pod tímto jménem chemii rozumí několik uhlovodíků methanové
řady, níž patří vaselina, parafin vosk. Konstantin Kirchgof ihned svém objevu vytušil velké
praktické možnosti vypracoval technologický proces pro výrobu melasy krys
talické glukosy.
Ruský chemik Michail Ivanovič Konovalov rozhodl tyto látky vzkřísit. Proto byly tyto
látky nazvány „chemickými mrtvolami". Nevstupovaly žádných sloučenin.
Kapacita motorů zvýšila.
Ruský akademik Kirchgof objevil roce 1811, při zahřívání se
zředěnými kyselinami škrob mění cukernou látku glukosu
