Jako „živé vody" použil kyseliny dusičné. Protáhlou molekulu uhlovodíku uzavřel kruhu
a získal chemicky čistý naften. roce 1889 Konovalov při práci těmito „odpady" objevil, kyselina
dusičná přeměňuje tyto látky při zahřívání tak zvané nitroparafiny, mající
značnou chemickou aktivitu. ,
Brzy již pracovaly první závody výrobu škrobu dextrinu. Všechny pokusy chemiků probudit tyto
nečinné látky byly marné.
Ruský chemik Michail Ivanovič Konovalov rozhodl tyto látky vzkřísit.
Podle Konovalovovy methody vyrábí surovina pro výrobu synthetického
kaučuku, plastických hmot, synthetických barviv, synthetického vlákna, výbušin,
léčiv, jedů pro boj škůdci zemědělství, rozpustidel mnoha důležitých látek. Konstantin Kirchgof ihned svém objevu vytušil velké
praktické možnosti vypracoval technologický proces pro výrobu melasy krys
talické glukosy.
Mezi produkty získanými nafty látka známá všem podle jména para
fin.Koncem minulého století sestavil akademik Zelinskij první chemickou slou
čeninu, obsaženou naftě. Methody
jím vytvořené staly základem pro získání synthetického benzinu. Zvětšil akční radius doletu.
Na základě Konovalovovy reakce vzniklo posledních deseti letech nové
průmyslové odvětví výroba mastných kyselin.
Synthetická potrava pro letecké motory opravdu výrobním zázrakem. Své jméno dostal latinských slov „parum affinis“, což znamená málo se
slučující.
Kapacita motorů zvýšila. Tento děj se
nazývá hydrolysa.
129
.
Ruský akademik Kirchgof objevil roce 1811, při zahřívání se
zředěnými kyselinami škrob mění cukernou látku glukosu.
Význam tohoto objevu byl tak veliký, tato reakce vešla dějin vědy pod
názvem „Konovalovova reakce". KonoValov současně získáním nových chemic
kých produktů, potřebných pro synthesu četných látek, „vzkřísil" parafiny
k chemickému životu.
Konovalovova reakce umožnila využívat destilátů, jichž plynech zpraco
vané nafty 45% 75%, zároveň posloužila při vzniku naprosto nového
průmyslového odvětví. Pod tímto jménem chemii rozumí několik uhlovodíků methanové
řady, níž patří vaselina, parafin vosk.
★ ★
*
Všechny moučniny mouka, rýže, jáhly rovněž takové plodiny, jako jsou
brambory, skládají podstatě škrobů. Nevstupovaly žádných sloučenin.
Celkem sestavil Nikolaj Dmitrijevič Zelinskij pětadvacet naftenů. Rozvoj tohoto
průmyslu dal chemické vědě nový zajímavý úkol přeměnit dřevovinu látky
cukerné. Proto byly tyto
látky nazvány „chemickými mrtvolami".
Konovalov při zkoumání nafty viděl, plynných produktech nafty je
obsaženo mnoho parafinových uhlovodíků, které tvoří „odpady" průmyslové
výroby. Zvýšila rychlost
