Čím plocha průřezu koule větší než plocha průřezu kapiláry, tím je
přístroj citlivější tím větším posuvem rtuti trubici reaguje změnu síly
zemské přitažlivosti.astronomická pozorování; dále vynalezl trubici „pozorování pod vodou**;
v písemnostech, které Lomonosov zanechal, nalézáme náčrt tohoto přístroje,
jejž nazval „polemoskop** který jakýmsi osobitým řešením periskopu. Tento přístroj zřejmě Lomonosov též sestrojil užíval
ho; jeho astronomických prací dochoval zápis: „Na Saturnu není méně
světla, než bylo nás při zatmění Slunce/*
K velkému počtu důležitých fysikálně technických přístrojů, vynalezených
Lomonosovem, patří „noční dalekohled** trubice zvlášť širokým objekti
vem, usnadňující pozorování šera.
Jestliže zemská přitažlivost změní svou sílu, uvažoval Lomonosov, stane se
rtuť lehčí nebo těžší tudíž zeslabí nebo zesílí tlak vzduch malé kouli.
S „universálním barometrem** spojena jedna zajímavá příhoda. roce
1940 konala vědecká konference gravimetriků, vědců, zkoumajících sílu zem
ské přitažlivosti.
Tento přístroj byl tehdejší době předmětem rozhořčených diskusí sporů. velké koule byla nalita rtuť. Nad rtutí bylo vzduchoprázdno, při čemž
v malé kouli byl vzduch ponechán. Trubice umožňovala srovnávat jejich
jasnost jasností Slunce. Pole-
moskop otáčel kolem své osy umožňoval pozorovat celý obzor každého
úkrytu. zasedám referovalo přístroji pro přímé měření síly
13
. Nebyl však určen
k měření změn atmosférického tlaku, nýbrž zjišťování změn síle zemské
přitažlivosti.
Dvě zatavené koule, jednu malou druhou velkou, spojil ohnutou kapilární
trubicí. Konec
rtuťového sloupce kapiláře následkem toho bude posouvat neb onu
stranu. Lomonosov užitím svého přístroje podnikl prvně historii
vědy pozorování změn zemské přitažlivosti.
Mnozí vědci snažili vyvrátit jeho účinnost.
V roce 1756 sestrojil Lomonosov „universální barometr**. Jeden nich dokonce získal hod
nost magistra disertační práci, věnovanou „vyvrácení** účinnosti Lomonoso-
vova vynálezu.
Zvláštní místo náleží fotometrické Lomonosovově trubici, prvému pří
stroji určování jasnosti nebeských těles. nynější době stále víc užívá nočních brýlí, jejichž podstata
se právě zakládá principu „nočního dalekohledu**
