Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 11 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nepochopitelné, proč chvosty komet jsou vždy odvráceny Slunce čem záleží příčina jejich bledého svitu. Odhalení atmosféry Venuši bylo velkým vítězstvím astronomie. prvé byly získány tak podrobné poznatky mimozemském světě. K významnému vědeckému závěru přišel Lomonosov, když zabýval vý­ kladem výsledků získaných při pozorování komet. Předtím, než sluneční desku vešel temný obrys Venuše, stal okraj sluneční desky nejasným. Tyto problémy zajímaly Lomonosova.velmi vzácný nebeský úkaz: přechod Venuše před slunečním kotoučem; planeta prošla mezi Zemí Sluncem. Dne 26. Brzy nato ono vzdutí zmizelo a Venuše byla najednou bez dřívějšího okraje. Mezi přístroji, které zkonstruoval Lomonosov, byla „mořská tyč“ určování délky; zařízení, jimž možno paluby kolébající lodi konat přesná 12 . domnění, že příčinou toho únava zraku, Lomonosov pozorování přerušil. Rozhodným způsobem zavrhl Newtonovu domněnku, možno chvosty komet přirovnat dýmu vystupu­ jícímu komína. Lomonosov usiloval rozšiřování vědeckých experimentálních obzorů a sám sestrojil mnoho důležitých přístrojů. Další rozvoj vědy plně potvrdil prozíravost ruského vědce elektrické podstatě sil, působících kometách.** Přechod Venuše před slunečním kotoučem sledovalo velké množství astro­ nomů, nichž někteří rovněž upozornili jev, zaznamenaný Lomonosovem. Pozorně zkoumaje přechod Venuše před slunečním kotoučem, zjistil hlou­ bavý pozorovatel velmi zajímavé podrobnosti. Buržoasní věda pomlčuje tomto Lomonosovově objevu. Žádný nich však neobjasnil své pozorování tak hluboce pravdivě jako on. Ještě dnešní době odhalení atmosféry Venuši připisují Západě Schroeterovi Hersche- lovi, jejichž práce datují teprve rokem 1791. Lomonosov měl hluboké znalosti zákonech elektřiny, proto předpokládal, mnohých kometových úkazů lze odvodit jejich příčiny. Tento optický systém, vynalezený ruským vědcem, nespravedlivě Západě nazvali Herschelovým systémem; Herschel však sestrojil svůj teleskop teprve sedma­ dvacet let Lomonosovovi. Konečný výstup sluneční desky, či vlastně poslední dotyk zadního okraje Venuše Sluncem při samém výstupu, byl rovněž provázen nejasností slunečního okraje. Pro tehdejší vědu bylo kome­ tových úkazech mnoho záhadného. Příčina úkazu, tvrdil ruský vědec, záleží tom, „planeta Venuše zřejmě obklopena vzdušnou atmosférou**, zadržující ohýbající sluneční paprsky. Avšak když se Venuše přiblížila druhému okraji sluneční desky, Lomonosov velmi zřetelně pozoroval, „se okraji Slunce objevilo vzdutí, které stávalo tím zřetelnější, čím Venuše více blížila okraji. „Když jsem pokud možno zákonů elektřiny vyložil jevy, které dějí zemské atmosféře, jímá touha vystoupit výš studovat tělesa, která, plovouce širém nebeském oceánu, vykazují jevy podobné,** psal Lomonosov. května zaměřil svůj dalekohled Slunce Lomonosov. Roku 1762 vynašel Lomonosov zrcadlový dalekohled zcela nové konstrukce, m nohem jednodušší přitom dokonalejší, než byly teleskopy dosavadní. Bylo př