Dne 26. Konečný výstup sluneční desky,
či vlastně poslední dotyk zadního okraje Venuše Sluncem při samém výstupu,
byl rovněž provázen nejasností slunečního okraje.velmi vzácný nebeský úkaz: přechod Venuše před slunečním kotoučem; planeta
prošla mezi Zemí Sluncem. nepochopitelné, proč chvosty
komet jsou vždy odvráceny Slunce čem záleží příčina jejich bledého svitu. Pro tehdejší vědu bylo kome
tových úkazech mnoho záhadného.
Lomonosov usiloval rozšiřování vědeckých experimentálních obzorů
a sám sestrojil mnoho důležitých přístrojů. Brzy nato ono vzdutí zmizelo
a Venuše byla najednou bez dřívějšího okraje.
Pozorně zkoumaje přechod Venuše před slunečním kotoučem, zjistil hlou
bavý pozorovatel velmi zajímavé podrobnosti.
Buržoasní věda pomlčuje tomto Lomonosovově objevu.
Žádný nich však neobjasnil své pozorování tak hluboce pravdivě jako on.
Mezi přístroji, které zkonstruoval Lomonosov, byla „mořská tyč“ určování
délky; zařízení, jimž možno paluby kolébající lodi konat přesná
12
. Lomonosov měl hluboké znalosti zákonech elektřiny, proto
předpokládal, mnohých kometových úkazů lze odvodit jejich příčiny.
Tyto problémy zajímaly Lomonosova. Ještě dnešní
době odhalení atmosféry Venuši připisují Západě Schroeterovi Hersche-
lovi, jejichž práce datují teprve rokem 1791. Avšak když
se Venuše přiblížila druhému okraji sluneční desky, Lomonosov velmi
zřetelně pozoroval, „se okraji Slunce objevilo vzdutí, které stávalo tím
zřetelnější, čím Venuše více blížila okraji.
Příčina úkazu, tvrdil ruský vědec, záleží tom, „planeta Venuše zřejmě
obklopena vzdušnou atmosférou**, zadržující ohýbající sluneční paprsky.
Roku 1762 vynašel Lomonosov zrcadlový dalekohled zcela nové konstrukce,
m nohem jednodušší přitom dokonalejší, než byly teleskopy dosavadní. „Když
jsem pokud možno zákonů elektřiny vyložil jevy, které dějí zemské
atmosféře, jímá touha vystoupit výš studovat tělesa, která, plovouce širém
nebeském oceánu, vykazují jevy podobné,** psal Lomonosov. domnění,
že příčinou toho únava zraku, Lomonosov pozorování přerušil. května zaměřil svůj dalekohled Slunce Lomonosov. Předtím, než sluneční desku
vešel temný obrys Venuše, stal okraj sluneční desky nejasným. Rozhodným způsobem zavrhl
Newtonovu domněnku, možno chvosty komet přirovnat dýmu vystupu
jícímu komína. Tento
optický systém, vynalezený ruským vědcem, nespravedlivě Západě nazvali
Herschelovým systémem; Herschel však sestrojil svůj teleskop teprve sedma
dvacet let Lomonosovovi.
Další rozvoj vědy plně potvrdil prozíravost ruského vědce elektrické
podstatě sil, působících kometách.
Odhalení atmosféry Venuši bylo velkým vítězstvím astronomie. prvé
byly získány tak podrobné poznatky mimozemském světě.
K významnému vědeckému závěru přišel Lomonosov, když zabýval vý
kladem výsledků získaných při pozorování komet.**
Přechod Venuše před slunečním kotoučem sledovalo velké množství astro
nomů, nichž někteří rovněž upozornili jev, zaznamenaný Lomonosovem. Bylo př
