prvé
byly získány tak podrobné poznatky mimozemském světě. nepochopitelné, proč chvosty
komet jsou vždy odvráceny Slunce čem záleží příčina jejich bledého svitu.
Pozorně zkoumaje přechod Venuše před slunečním kotoučem, zjistil hlou
bavý pozorovatel velmi zajímavé podrobnosti.**
Přechod Venuše před slunečním kotoučem sledovalo velké množství astro
nomů, nichž někteří rovněž upozornili jev, zaznamenaný Lomonosovem.
Roku 1762 vynašel Lomonosov zrcadlový dalekohled zcela nové konstrukce,
m nohem jednodušší přitom dokonalejší, než byly teleskopy dosavadní.
Lomonosov usiloval rozšiřování vědeckých experimentálních obzorů
a sám sestrojil mnoho důležitých přístrojů.
Buržoasní věda pomlčuje tomto Lomonosovově objevu. Bylo př. Pro tehdejší vědu bylo kome
tových úkazech mnoho záhadného. Předtím, než sluneční desku
vešel temný obrys Venuše, stal okraj sluneční desky nejasným. Tento
optický systém, vynalezený ruským vědcem, nespravedlivě Západě nazvali
Herschelovým systémem; Herschel však sestrojil svůj teleskop teprve sedma
dvacet let Lomonosovovi.
Příčina úkazu, tvrdil ruský vědec, záleží tom, „planeta Venuše zřejmě
obklopena vzdušnou atmosférou**, zadržující ohýbající sluneční paprsky. Ještě dnešní
době odhalení atmosféry Venuši připisují Západě Schroeterovi Hersche-
lovi, jejichž práce datují teprve rokem 1791. „Když
jsem pokud možno zákonů elektřiny vyložil jevy, které dějí zemské
atmosféře, jímá touha vystoupit výš studovat tělesa, která, plovouce širém
nebeském oceánu, vykazují jevy podobné,** psal Lomonosov.
Tyto problémy zajímaly Lomonosova. Avšak když
se Venuše přiblížila druhému okraji sluneční desky, Lomonosov velmi
zřetelně pozoroval, „se okraji Slunce objevilo vzdutí, které stávalo tím
zřetelnější, čím Venuše více blížila okraji.velmi vzácný nebeský úkaz: přechod Venuše před slunečním kotoučem; planeta
prošla mezi Zemí Sluncem. Rozhodným způsobem zavrhl
Newtonovu domněnku, možno chvosty komet přirovnat dýmu vystupu
jícímu komína.
Mezi přístroji, které zkonstruoval Lomonosov, byla „mořská tyč“ určování
délky; zařízení, jimž možno paluby kolébající lodi konat přesná
12
.
Dne 26. Brzy nato ono vzdutí zmizelo
a Venuše byla najednou bez dřívějšího okraje.
Žádný nich však neobjasnil své pozorování tak hluboce pravdivě jako on.
Další rozvoj vědy plně potvrdil prozíravost ruského vědce elektrické
podstatě sil, působících kometách. domnění,
že příčinou toho únava zraku, Lomonosov pozorování přerušil.
K významnému vědeckému závěru přišel Lomonosov, když zabýval vý
kladem výsledků získaných při pozorování komet.
Odhalení atmosféry Venuši bylo velkým vítězstvím astronomie. Konečný výstup sluneční desky,
či vlastně poslední dotyk zadního okraje Venuše Sluncem při samém výstupu,
byl rovněž provázen nejasností slunečního okraje. května zaměřil svůj dalekohled Slunce Lomonosov. Lomonosov měl hluboké znalosti zákonech elektřiny, proto
předpokládal, mnohých kometových úkazů lze odvodit jejich příčiny
