Provozní diagnostika elektrických strojů a především používané metody této diagnostiky nabývají stále více na významu. Právě metody provozní diagnostiky, které jako diagnostickou veličinu používají některou z veličin vstupující do stroje nebo tímto diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní a bezpečný provoz v různých podmínkách. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. odstávku a ve většině případů je lze použít i bez nutnosti přípravy stroje k měření.
Právě metody provozní diagnostiky, které jako
diagnostickou veličinu používají některou veličin vstupující stroje nebo tímto
diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných
především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní bezpečný provoz různých
podmínkách. Vyjdeme-li statistických údajů souboru 000 motorů (všech druhů, tj. Další omezení pak ještě přináší využití u
strojů konstrukční nesymetrií (synchronní stroje rozběhovou klecí, která soustředěna jen
do pólů rotoru), kdy lze tuto metodu využít jen jako trendovou srovnáním záznamu se
záznamem pořízeným novém, nebo opraveném stroji, porucha klece pak projeví
zvýšením nesymetrie tím zákmitů filtrovaném záznamu. těchto
motorů bez ohledu velikost vyskytují některé typické poruchy jednotlivých funkčních
uzlů. Pro jednoznačné určení závady případně
i její míry ale nutné dodržet tyto podmínky průběh zátěžného momentu během rozběhu
musí být rovnoměrně rostoucí nebo konstantní, nesmí jít pohon momentem proměnným
během otáčky (stroje, nebo pohonu jako celku, tedy např. Tam schopna bezpečně odhalit
. klikový mechanismus).
odstávku většině případů lze použít bez nutnosti přípravy stroje měření. Metoda přináší jednoznačné výsledky u
běžných strojů, kde počet tyčí pohybuje cca 100. Teoretická východiska i
princip metody byly námi již dostatečně popsány předchozích publikacích, proto jen stručně
pro připomenutí nesymetrie otáčejícím systému rotoru příčinou vzniku přídavných
harmonických složek elektromagnetických veličinách stroje. rozběhová metoda. Posledním omezením pak
citlivost metody vztahu počtu tyčí klece. Další výhoda rozběhová metoda jako jediná může odhalit
poruchu rozběhové klece motorů dvojitou klecí. Petr BERNAT
VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektrických strojů přístrojů
Provozní diagnostika elektrických strojů především používané metody této
diagnostiky nabývají stále více významu. Nejčastější příčinou závad klece lámání tyčí přesazení přes paket čele), nebo
porucha svařovaného spoje tyč kruh nakrátko. pole),
nebo filtrací časového průběhu zvolené veličiny během provozního rozběhu stroje.Vybrané problémy provozní diagnostiky elektrických strojů
Ing.
Jednou metod provozní diagnostiky pro zjišťování rotorové nesymetrie tím i
případného poškození rotorové klece tzv.
Největší výhodou rozběhové metody využití snadno dostupných veličin pro
diagnostiku, které jsou navíc získávány přímo zabudovaném stroji během jednoho
z provozních stavů rozběhu. asynchronních
motorů klecovým vinutím rotoru pak ještě významné procento tvoří poruchy rotorové
klece.
Rozběhová metoda využívá právě druhého způsobu kromě několika výhod omezena i
dodržením některých podmínek rozběhu. Rozběh
stroje nesmí trvat kratší dobu, než asi 2s, jinak filtraci výskyt charakteristických zákmitů
příliš nevýrazný. včetně
synchronních stejnosměrných) jednom hutním podniku, pak nejčastější příčinou prvotní
závady závitový zkrat (37%), poškození hřídele (21%), tepelné znehodnocení vinutí (18%),
významnější procento pak ještě zaujímají zkraty vinutí kostru (11%). Stroj musí být rozbíhán přímo sítě, metodu tedy nelze aplikovat na
pohony měniči kmitočtu nebo softstartérem. Tyto složky jsou
charakteristické pro každý druh závady lze objevit dvěmi způsoby harmonickou
analýzou časového průběhu zvolené veličiny (typicky proudu nebo rozptylového mg.
Nejrozšířenějším elektrickým strojem asynchronní elektromotor (AM). Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např
