Provozní diagnostika elektrických strojů a především používané metody této diagnostiky nabývají stále více na významu. Právě metody provozní diagnostiky, které jako diagnostickou veličinu používají některou z veličin vstupující do stroje nebo tímto diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní a bezpečný provoz v různých podmínkách. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. odstávku a ve většině případů je lze použít i bez nutnosti přípravy stroje k měření.
Právě metody provozní diagnostiky, které jako
diagnostickou veličinu používají některou veličin vstupující stroje nebo tímto
diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných
především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní bezpečný provoz různých
podmínkách. Pro jednoznačné určení závady případně
i její míry ale nutné dodržet tyto podmínky průběh zátěžného momentu během rozběhu
musí být rovnoměrně rostoucí nebo konstantní, nesmí jít pohon momentem proměnným
během otáčky (stroje, nebo pohonu jako celku, tedy např. pole),
nebo filtrací časového průběhu zvolené veličiny během provozního rozběhu stroje. Vyjdeme-li statistických údajů souboru 000 motorů (všech druhů, tj. rozběhová metoda. včetně
synchronních stejnosměrných) jednom hutním podniku, pak nejčastější příčinou prvotní
závady závitový zkrat (37%), poškození hřídele (21%), tepelné znehodnocení vinutí (18%),
významnější procento pak ještě zaujímají zkraty vinutí kostru (11%). Rozběh
stroje nesmí trvat kratší dobu, než asi 2s, jinak filtraci výskyt charakteristických zákmitů
příliš nevýrazný. Metoda přináší jednoznačné výsledky u
běžných strojů, kde počet tyčí pohybuje cca 100. Tyto složky jsou
charakteristické pro každý druh závady lze objevit dvěmi způsoby harmonickou
analýzou časového průběhu zvolené veličiny (typicky proudu nebo rozptylového mg. Teoretická východiska i
princip metody byly námi již dostatečně popsány předchozích publikacích, proto jen stručně
pro připomenutí nesymetrie otáčejícím systému rotoru příčinou vzniku přídavných
harmonických složek elektromagnetických veličinách stroje.
Rozběhová metoda využívá právě druhého způsobu kromě několika výhod omezena i
dodržením některých podmínek rozběhu. Petr BERNAT
VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektrických strojů přístrojů
Provozní diagnostika elektrických strojů především používané metody této
diagnostiky nabývají stále více významu.
Jednou metod provozní diagnostiky pro zjišťování rotorové nesymetrie tím i
případného poškození rotorové klece tzv.
odstávku většině případů lze použít bez nutnosti přípravy stroje měření. Další omezení pak ještě přináší využití u
strojů konstrukční nesymetrií (synchronní stroje rozběhovou klecí, která soustředěna jen
do pólů rotoru), kdy lze tuto metodu využít jen jako trendovou srovnáním záznamu se
záznamem pořízeným novém, nebo opraveném stroji, porucha klece pak projeví
zvýšením nesymetrie tím zákmitů filtrovaném záznamu. Nejčastější příčinou závad klece lámání tyčí přesazení přes paket čele), nebo
porucha svařovaného spoje tyč kruh nakrátko. klikový mechanismus). Další výhoda rozběhová metoda jako jediná může odhalit
poruchu rozběhové klece motorů dvojitou klecí. Stroj musí být rozbíhán přímo sítě, metodu tedy nelze aplikovat na
pohony měniči kmitočtu nebo softstartérem. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. těchto
motorů bez ohledu velikost vyskytují některé typické poruchy jednotlivých funkčních
uzlů. asynchronních
motorů klecovým vinutím rotoru pak ještě významné procento tvoří poruchy rotorové
klece.
Největší výhodou rozběhové metody využití snadno dostupných veličin pro
diagnostiku, které jsou navíc získávány přímo zabudovaném stroji během jednoho
z provozních stavů rozběhu.
Nejrozšířenějším elektrickým strojem asynchronní elektromotor (AM).Vybrané problémy provozní diagnostiky elektrických strojů
Ing. Posledním omezením pak
citlivost metody vztahu počtu tyčí klece. Tam schopna bezpečně odhalit
