Provozní diagnostika elektrických strojů a především používané metody této diagnostiky nabývají stále více na významu. Právě metody provozní diagnostiky, které jako diagnostickou veličinu používají některou z veličin vstupující do stroje nebo tímto diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní a bezpečný provoz v různých podmínkách. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. odstávku a ve většině případů je lze použít i bez nutnosti přípravy stroje k měření.
Další omezení pak ještě přináší využití u
strojů konstrukční nesymetrií (synchronní stroje rozběhovou klecí, která soustředěna jen
do pólů rotoru), kdy lze tuto metodu využít jen jako trendovou srovnáním záznamu se
záznamem pořízeným novém, nebo opraveném stroji, porucha klece pak projeví
zvýšením nesymetrie tím zákmitů filtrovaném záznamu.
Nejrozšířenějším elektrickým strojem asynchronní elektromotor (AM). Nejčastější příčinou závad klece lámání tyčí přesazení přes paket čele), nebo
porucha svařovaného spoje tyč kruh nakrátko. Teoretická východiska i
princip metody byly námi již dostatečně popsány předchozích publikacích, proto jen stručně
pro připomenutí nesymetrie otáčejícím systému rotoru příčinou vzniku přídavných
harmonických složek elektromagnetických veličinách stroje.Vybrané problémy provozní diagnostiky elektrických strojů
Ing. Rozběh
stroje nesmí trvat kratší dobu, než asi 2s, jinak filtraci výskyt charakteristických zákmitů
příliš nevýrazný. těchto
motorů bez ohledu velikost vyskytují některé typické poruchy jednotlivých funkčních
uzlů. Tam schopna bezpečně odhalit
. Tyto složky jsou
charakteristické pro každý druh závady lze objevit dvěmi způsoby harmonickou
analýzou časového průběhu zvolené veličiny (typicky proudu nebo rozptylového mg. rozběhová metoda. Vyjdeme-li statistických údajů souboru 000 motorů (všech druhů, tj. klikový mechanismus).
Největší výhodou rozběhové metody využití snadno dostupných veličin pro
diagnostiku, které jsou navíc získávány přímo zabudovaném stroji během jednoho
z provozních stavů rozběhu.
Jednou metod provozní diagnostiky pro zjišťování rotorové nesymetrie tím i
případného poškození rotorové klece tzv. Metoda přináší jednoznačné výsledky u
běžných strojů, kde počet tyčí pohybuje cca 100. Právě metody provozní diagnostiky, které jako
diagnostickou veličinu používají některou veličin vstupující stroje nebo tímto
diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných
především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní bezpečný provoz různých
podmínkách. asynchronních
motorů klecovým vinutím rotoru pak ještě významné procento tvoří poruchy rotorové
klece. Stroj musí být rozbíhán přímo sítě, metodu tedy nelze aplikovat na
pohony měniči kmitočtu nebo softstartérem.
Rozběhová metoda využívá právě druhého způsobu kromě několika výhod omezena i
dodržením některých podmínek rozběhu. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. Další výhoda rozběhová metoda jako jediná může odhalit
poruchu rozběhové klece motorů dvojitou klecí. Petr BERNAT
VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektrických strojů přístrojů
Provozní diagnostika elektrických strojů především používané metody této
diagnostiky nabývají stále více významu. Posledním omezením pak
citlivost metody vztahu počtu tyčí klece. pole),
nebo filtrací časového průběhu zvolené veličiny během provozního rozběhu stroje. Pro jednoznačné určení závady případně
i její míry ale nutné dodržet tyto podmínky průběh zátěžného momentu během rozběhu
musí být rovnoměrně rostoucí nebo konstantní, nesmí jít pohon momentem proměnným
během otáčky (stroje, nebo pohonu jako celku, tedy např.
odstávku většině případů lze použít bez nutnosti přípravy stroje měření. včetně
synchronních stejnosměrných) jednom hutním podniku, pak nejčastější příčinou prvotní
závady závitový zkrat (37%), poškození hřídele (21%), tepelné znehodnocení vinutí (18%),
významnější procento pak ještě zaujímají zkraty vinutí kostru (11%)
