Vybrané problémy provozní diagnostiky elektrických strojů

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Provozní diagnostika elektrických strojů a především používané metody této diagnostiky nabývají stále více na významu. Právě metody provozní diagnostiky, které jako diagnostickou veličinu používají některou z veličin vstupující do stroje nebo tímto diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní a bezpečný provoz v různých podmínkách. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. odstávku a ve většině případů je lze použít i bez nutnosti přípravy stroje k měření.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Petr BERNAT

Strana 1 z 4

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozběh stroje nesmí trvat kratší dobu, než asi 2s, jinak filtraci výskyt charakteristických zákmitů příliš nevýrazný. Teoretická východiska i princip metody byly námi již dostatečně popsány předchozích publikacích, proto jen stručně pro připomenutí nesymetrie otáčejícím systému rotoru příčinou vzniku přídavných harmonických složek elektromagnetických veličinách stroje. Vyjdeme-li statistických údajů souboru 000 motorů (všech druhů, tj. pole), nebo filtrací časového průběhu zvolené veličiny během provozního rozběhu stroje. Nejčastější příčinou závad klece lámání tyčí přesazení přes paket čele), nebo porucha svařovaného spoje tyč kruh nakrátko. klikový mechanismus). rozběhová metoda. Metoda přináší jednoznačné výsledky u běžných strojů, kde počet tyčí pohybuje cca 100. Námi používané metody zpravidla neomezují provoz stroje, nevyžadují např. Petr BERNAT VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektrických strojů přístrojů Provozní diagnostika elektrických strojů především používané metody této diagnostiky nabývají stále více významu. Další výhoda rozběhová metoda jako jediná může odhalit poruchu rozběhové klece motorů dvojitou klecí. Rozběhová metoda využívá právě druhého způsobu kromě několika výhod omezena i dodržením některých podmínek rozběhu. Stroj musí být rozbíhán přímo sítě, metodu tedy nelze aplikovat na pohony měniči kmitočtu nebo softstartérem. Tyto složky jsou charakteristické pro každý druh závady lze objevit dvěmi způsoby harmonickou analýzou časového průběhu zvolené veličiny (typicky proudu nebo rozptylového mg. Jednou metod provozní diagnostiky pro zjišťování rotorové nesymetrie tím i případného poškození rotorové klece tzv. těchto motorů bez ohledu velikost vyskytují některé typické poruchy jednotlivých funkčních uzlů. Právě metody provozní diagnostiky, které jako diagnostickou veličinu používají některou veličin vstupující stroje nebo tímto diagnostikovaným strojem přímo generovanou, umožňují při dnešních omezeních, daných především ekonomickými kritérii provozu, zabezpečit efektivní bezpečný provoz různých podmínkách. Nejrozšířenějším elektrickým strojem asynchronní elektromotor (AM). Pro jednoznačné určení závady případně i její míry ale nutné dodržet tyto podmínky průběh zátěžného momentu během rozběhu musí být rovnoměrně rostoucí nebo konstantní, nesmí jít pohon momentem proměnným během otáčky (stroje, nebo pohonu jako celku, tedy např. asynchronních motorů klecovým vinutím rotoru pak ještě významné procento tvoří poruchy rotorové klece. Největší výhodou rozběhové metody využití snadno dostupných veličin pro diagnostiku, které jsou navíc získávány přímo zabudovaném stroji během jednoho z provozních stavů rozběhu. Tam schopna bezpečně odhalit . Posledním omezením pak citlivost metody vztahu počtu tyčí klece.Vybrané problémy provozní diagnostiky elektrických strojů Ing. odstávku většině případů lze použít bez nutnosti přípravy stroje měření. Další omezení pak ještě přináší využití u strojů konstrukční nesymetrií (synchronní stroje rozběhovou klecí, která soustředěna jen do pólů rotoru), kdy lze tuto metodu využít jen jako trendovou srovnáním záznamu se záznamem pořízeným novém, nebo opraveném stroji, porucha klece pak projeví zvýšením nesymetrie tím zákmitů filtrovaném záznamu. včetně synchronních stejnosměrných) jednom hutním podniku, pak nejčastější příčinou prvotní závady závitový zkrat (37%), poškození hřídele (21%), tepelné znehodnocení vinutí (18%), významnější procento pak ještě zaujímají zkraty vinutí kostru (11%)