Vstupní část přijímače pro pásmo L

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato diplomová práce se zabývá návrhem vstupní části přijímače pro pásmo L. Konkrétně se jedná o přijímač signálů nacházejících v pásmu 1,3 GHz. V této práci jsou detailně rozebrány, navrženy a v programu Ansoft odsimulovány jednotlivé bloky přijímače odvstupního nízkošumového zesilovače až po mezifrekvenční zesilovač a zdvojovač kmitočtuna LO vstupu. Součástí diplomové práce je i výroba navrženého vstupního dílu přijímačea proměření jeho základních parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Kolář

Strana 13 z 53

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
S rozvojem vysokofrekvenční mikrovlnné techniky možné vyrábět stále lepší nízkošumové součástky, například tranzistory, jejichž šumový činitel velmi malý blíží ideální hodnotě. tohoto důvodu, kdy může být obtížné porovnat malé hodnoty šumové činitele, byla zavedena ekvivalentní šumová teplota, která je definovaná jako Te T0(F 1), (1.2) Šumový činitel tedy bezrozměrné číslo říká, kolikrát zhorší poměr signál/šum průchodem dvojbranem. technické praxi se však popisu dvojbranu častěji používá šumové číslo, které dostaneme logaritmo- váním šumového činitele.. Reálně však žádný nešumící dvojbran neexistuje a každé zařízení přispívá degradaci poměru signál/šum svým vlastním šumem.. Nejčastěji jedná například tepelný šum, který vzniká důsledku pohybu volných nosičů náboje krystalové mřížce který závislí jen teplotě, výstřelový šum vznikající polovodičových součástkách důsledku protékajícího proudu.ŠUMOVÉ VLASTNOSTI Základním parametrem dvojbranů definujícím jejich šumové vlastnosti šumový činitel který definován jako poměr výkonu signálu výkonu šumu vstupu dvojbranu výkonu signálu výkonu šumu jeho výstupu. Při zapojení více dvoujbranů série nelze získat výsledné šumové číslo kaskády jako pouhý součet jednotlivých šumových čísel, ale nutné brát ohled dosažitelná výkonová zesílení APa jednotlivých dvojbranů. (1.4) 2 . Ekvi- valentní šumová teplota nemá žádný reálný fyzikální význam, ale lze představit jako teplotu reálného rezistoru. Ideální nešumící dvojbran tedy měl šumový činitel rovný 1 šumové číslo rovnalo dB. Výsledný šumový činitel pak dán Friisovým vztahem F + F2 1 APa1 + F3 1 APa1APa2 + F4 1 APa1APa2APa3 + . Oba šumy mají charakter bílého šumu. F = Si/Ni So/No (1.3) kde výchozí teplota 290 Změní-li například hodnota šumového činitele z změní ekvivalentní šumová teplota hodnoty na Te 290 Rozlišení ekvivalentní šumové teploty tedy značně jemnější [2].1) F[dB] 10log(F) (1. Tento rezistor pak bude generovat stejný šum jako dovjbran definovaný ekvivalentní šumovou teplotou Te