Zároveň může být mezi předními končetinami nebo mezi
zadními končetinami větší rozdíl potenciálů, kvůli rozestupu. Nejběžnější jsou frekvence a
60 Hz.
První uvažovanou dráhou proudu, cesta čenichu končetin. Mezi jejich končetinami obecně větší rozestup, což přispívá větším
hodnotám krokového napětí. zároveň značí impedanci usně. Hodnota její impedance závisí vlhkosti. Mezi
předními zadními končetinami značná vzdálenost, znamená, hodnota krokového
napětí mezi nimi bude vysoká. Zároveň závisí zdravotním stavu zvířete, jeho váze stáří.3 Proudová dráha pro případ cesty čenichu končetin uvedenými
impedancemi. [9]
Na rozdíl člověka, jsou zvířata kroková napětí následný průchod proudu tělem
citlivější. Zároveň člověka proud neteče přes srdce vždy, jelikož se
. této
situaci proud teče předních končetin přes tělo zadních končetin nebo naopak.
vyčiněná kůže zvířete. Převzato [9]. [9]
Obrázek 2. samé nemůžeme říct zvířatech, protože země
dotýkají přímo např. kopyty. Useň, již zpracovaná, tzv.2 Účinky střídavého elektrického proudu porovnání člověkem
Kromě komorové fibrilace srdce způsobuje střídavý proud změny chování, svalové
kontrakce, vnější vnitřní popáleniny například krav, ovlivňuje produkci mléka. Taková situace pro zvíře nejhorší, protože impedance tkáně ústech jejich
oblasti znatelně menší.30
závisí velikosti napětí, frekvenci, přítlačné síle kontaktu, doby průchodu proudu a
velikosti oblasti dotyku.3 nastává, když zvíře ohýbá, aby například napáslo nebo
napilo.1.
Druhou možnou proudovou dráhou, která častější, dráha přes končetiny. Tato skutečnost přispívá lepšímu vedení proudu. Navíc člověk nohou častokrát přídavnou izolaci ve
formě obuvi, která navíc chrání. Při
průchodu proudu tělem zvířete jsou jeho účinky ovlivněny především jeho dráhou,
velikostí, době trvání průchodu jeho frekvencí. Průchod proudu
zobrazen obrázku 2. suchých podmínkách
se useň chová jako izolant, platí hodnoty napětí 100 [9]
2
