Text je určen studentům Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně studujícím v navazujícím magisterském studijním programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ oboru „Elektronika a sdělovací technika“, ale také všem zájemcům o tuto zajímavou a nesmírně rychle se vyvíjející oblast moderní techniky. Obsah skripta odpovídá struktuře stejnojmenného volitelného předmětu a byl v tomto vydání inovován s ohledem na prudký rozvoj techniky v oblasti videotechniky a multimediální techniky. Pokrývá plně obsah přednášek. Jsou v něm shrnuty stručnou a doufám i srozumitelnou formou, základní, ale i nejmodernější poznatky o vlastnostech, popisu, způsobech generace, zobrazování a záznamu obrazových signálů), potřebných technických prostředcích a o moderních metodách zpracování těchto signálů v analogové i digitální formě. V závěru každé kapitoly je uvedeno několik kontrolních otázek, kterými si můžete ověřit míru porozumění dané problematiky.
Korekce vertikálním směru složitější, protože vyžaduje
eliminaci rušivých signálů sousedních řádků, které jsou vůči aktuálnímu řádku při prokládaném řádkování
posunuty dobu normě CCIR D/K tedy 0,032 ms). následek snížení vertikální rozlišovací schopnosti.4-6: Blokové schéma derivačního aperturového Obr. ohledem to, nesmí
posouvat fázi, nelze realizovat klasickými (LC) filtry minimální fází. Jejich přenosové charakteristiky mají reciproké průběhy vůči ek-
vivalentním přenosovým charakteristikám aperturového zkreslení (obr.4-7: Blokové schéma kosinového aperturového
vého korektoru, časové průběhy korigova- korektoru, časové průběhy korigovaných
ných obrazových signálů obrazových signálů
Pro harmonický vstupní signál amplitudou roste amplituda signálu výstupu derivačního
aperturového korektoru (pro ideální derivační články) druhou mocninou kmitočtu U1(1 ω2
), aniž
. Podobný mechanizmus se
uplatňuje monolitických zobrazovačích pevnou strukturou obrazových bodů. Vzhledem silné korelaci obsahu
sousedních půlsnímků, lze využít pro tuto korekci obdobu kosinového aperturového korektoru (obr. Kosinová korekce byla dříve uskutečňována pomocí přenosové funkce úseku
umělého vedení délky λmin/ výstupem naprázdno.
Obr.4-7)
s časovou konstantou zpožďovacích členů 2. Pokud
dopadá světlo pouze část obrazového bodu, obrazový signál zmenšuje.2. Derivační korektor užívá pouze pro
aperturovou korekci horizontálním směru. Příklady zapojení derivač-
ního kosinového aperturového korektoru časovými průběhy korigovaných obrazových signálů jsou na
obrázcích 4-6 4-7.23
Aperturové zkreslení vzniká monolitických snímačích (CCD, CMOS) pevně rozloženými snímacími
obrazovými elementy (pixely) konečné velikosti.3 Aperturové korektory
snižují vliv aperturového zkreslení.
4.2 Aperturové zkreslení reprodukčních soustavách (reprodukční apertura)
je dáno počtem konečnou šířkou jednotlivých řádků rastru (velikostí reprodukční stopy elektronového
svazku, případně luminoforů barevné obrazovky).
4.2. Zde však vzniká proto, snímač nemůže vytvořit
obrazový signál detailu jasové distribuce, který menší než rozestup jednotlivých bodů snímače.4-5)
