Videotechnika

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Text je určen studentům Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně studujícím v navazujícím magisterském studijním programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ oboru „Elektronika a sdělovací technika“, ale také všem zájemcům o tuto zajímavou a nesmírně rychle se vyvíjející oblast moderní techniky. Obsah skripta odpovídá struktuře stejnojmenného volitelného předmětu a byl v tomto vydání inovován s ohledem na prudký rozvoj techniky v oblasti videotechniky a multimediální techniky. Pokrývá plně obsah přednášek. Jsou v něm shrnuty stručnou a doufám i srozumitelnou formou, základní, ale i nejmodernější poznatky o vlastnostech, popisu, způsobech generace, zobrazování a záznamu obrazových signálů), potřebných technických prostředcích a o moderních metodách zpracování těchto signálů v analogové i digitální formě. V závěru každé kapitoly je uvedeno několik kontrolních otázek, kterými si můžete ověřit míru porozumění dané problematiky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Václav Říčný

Strana 18 z 125

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3-3: Časové průběhy vychylovacích proudů snímkového (t) řádkového (t) rozkladu pro neprokládané řádkování obrazu řádky Prokládané řádkování kromě výhod (menší jasové blikání při zachování šířky kmitočtového pásma obrazového signálu), také nevýhody (stupňovitá reprodukce šikmých hran statických, ale zejména dynamických obrazů, protože dva sousední reprodukované řádky jsou posunuty časový interval /2).1 Mezní vertikální rozlišovací schopnost ρv je definována počtem viditelných řádků obraze (spadajících aktivního běhu rozkladu. 3. Proto jej používá především pro přenos, ale terminálové straně často přechází pomocí digitálního zpracování půlsnímkových pamětí neprokládané (progresivní) řádkování. Platí pro ni Kn zsas as v tt t + =ρ (3-1) kde tzv Kellův faktor respektující náhodnou vertikální distribuci detailů obrazu vůči rastru řádků; K 0,5 obvykle uvažuje 0,75 .s 2 /1 H/V n (( tt f t t tt + ==≥ + =∞ (3-2) Ze srovnání teoretické praktické horizontální rozlišovací schopnosti lze vyjádřit požado- vaný horní mezní kmitočet fhž přenosového kanálu soustavy definované parametry vztahu (3-2) . 3.2 Mezní horizontální rozlišovací schopnost h je určena dobou snímání jednoho obrazového elementu (pixelu) elementárně členěného obrazu (obr.3. 3.18 Obr.3.3 Mezní rozlišovací schopnost televizní soustavy udává maximální počet rozlišitelných detailů obraze.3-4), aktivní dobou rozkladu tař prakticky závislá horním mezním kmitočtu přenosového kanálu. určena především počtem řádků snímku, počtem přenášených snímků formátem obrazu H/V. definována dvou směrech. Teoretická horizontální rozlišovací schopnost (pro rovna vertikální (3-1), zvětšené v poměru stran obrazu H/V. Při uvažování pouze harmonické složky obrazového signálu lze pro ni odvodit ( )rarz h 1 ař h aszs h /1n