Text je určen studentům Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně studujícím v navazujícím magisterském studijním programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ oboru „Elektronika a sdělovací technika“, ale také všem zájemcům o tuto zajímavou a nesmírně rychle se vyvíjející oblast moderní techniky. Obsah skripta odpovídá struktuře stejnojmenného volitelného předmětu a byl v tomto vydání inovován s ohledem na prudký rozvoj techniky v oblasti videotechniky a multimediální techniky. Pokrývá plně obsah přednášek. Jsou v něm shrnuty stručnou a doufám i srozumitelnou formou, základní, ale i nejmodernější poznatky o vlastnostech, popisu, způsobech generace, zobrazování a záznamu obrazových signálů), potřebných technických prostředcích a o moderních metodách zpracování těchto signálů v analogové i digitální formě. V závěru každé kapitoly je uvedeno několik kontrolních otázek, kterými si můžete ověřit míru porozumění dané problematiky.
Díky těmto nevýhodám neklíčovaný obnovitel praxi nepoužívá.
( )řsř
řs
p
n0
0p
R
R
1
1
tt
tU
U
−
⋅+
= (2-5)
Z něj patrné, pro konkrétní řádkový interval dobu trvání řádkového synchronizačního impulsu třs
je upnutí tím dokonalejší, čím větší poměr tedy poměr dynamických odporů Rdn Rdp použité
diody. Pro hodnoty nabíjecí vybíjecí časové konstanty musí platit (2-6).
K nevýhodám jednoduchého obnovitele stejnosměrné složky patří
• malá odolnost vůči impulsním poruchám superponovaným obrazovému signálu (upnutí uskuteč-
ňuje ně),
• malá přesnost upínání pro malou úroveň obrazových signálů, protože dioda otevírá propustné-
ho stavu pouze tímto signálem,
• úplný obrazový signál negativní polarity upoutává pouze nulové úrovni.
Jeho příliš malá hodnota způsobuje exponenciální pokles stejnosměrné složky řádkovém intervalu
(nedodržením podmínky (2-6)), případně pokles temene synchronizačních impulsů. Výstupní odpor zdroje signálu před obnovitelem musí být nejmenší, aby nezvětšovala
hodnota Rp. Tím zajištěno
dokonalé velikosti obrazového signálu nezávislé upínání vrcholu synchronizačního impulsu
Obr.2-3.2-4: Umístění klíčovacího impulsu řádko-
vém synchronizačním impulsu. podmínek (2-6) (2-7) lze vypočítat potřebnou velikost kondenzátoru C.3 Klíčovaný obnovitel stejnosměrné složky
Funkce klíčovaného obnovitele stejnosměrné složky patrná obr.2-3: Zapojení klíčovaného obnovitele stejnosměrné
složky
. Všechny nevýhody však odstraňuje
klíčovaný obnovitel stejnosměrné složky
3. Protichůdná podmínka třs (2-8) která zajišťuje obnovení stejno-směrné složky každém
řádkovém intervalu, není kritická ohledem setrvačnost lidského zraku (kolísáni středního jasu kratší
než není postřehnutelné).2-4) době trvání řádkového synchronizačního impulsu, něhož také odvozen.124
Obr.
Aby úroveň stejnosměrné složky neklesala během řádku musí být současně splněna podmínka tř
(2-7). něj patrné, upínání
se děje pomocí spínacího tranzistoru T1, který saturace otevírán klíčovacím impulsem délky tk
(obr
