Text je určen studentům Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně studujícím v navazujícím magisterském studijním programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ oboru „Elektronika a sdělovací technika“, ale také všem zájemcům o tuto zajímavou a nesmírně rychle se vyvíjející oblast moderní techniky. Obsah skripta odpovídá struktuře stejnojmenného volitelného předmětu a byl v tomto vydání inovován s ohledem na prudký rozvoj techniky v oblasti videotechniky a multimediální techniky. Pokrývá plně obsah přednášek. Jsou v něm shrnuty stručnou a doufám i srozumitelnou formou, základní, ale i nejmodernější poznatky o vlastnostech, popisu, způsobech generace, zobrazování a záznamu obrazových signálů), potřebných technických prostředcích a o moderních metodách zpracování těchto signálů v analogové i digitální formě. V závěru každé kapitoly je uvedeno několik kontrolních otázek, kterými si můžete ověřit míru porozumění dané problematiky.
Platí
UG 0,51 (UR UY) 0,19 (UB UY)]. 2.10
Následně tyto složky sečtou
X12 X2, Y12 Y2, Z12 Z2
a vypočtou trichromatické souřadnice výsledného
barevného světla x12, y12, z12. rozdílové signály odpovídající. Toho využito např. Aby soustavy barevné černobílé televize byly
vzájemně kompatibilní (slučitelné), musí být jeden signál jasový (luminanční) UY. Nejnižší barevná rozlišovací schopnost ve
směru osy (purpurová zelená).
pákového pravidla. Plocha tohoto trojúhelníka tedy měla zahrnovat oblast nejčastěji se
vyskytujících barev. americké soustav barevné televize NTSC (National Television
System Committee), disponující malou šířkou přenosového pásma). 1-11
je znázorněna grafická metoda stanovení trichroma-
tických souřadnic výsledného barevného světla M123
vzniklého aditivním mísením složkových barevných
světel M1,M2, diagramu MKO pomocí tzv.
Aby další dva signály nesoucí informaci barvě při přenosy nepestrých barev vymizely, používají se
tzv. konstrukce vyplývá, aditivním mísením tří
barevných světel lze získat výsledné barevné světlo,
ležící uvnitř trojúhelníka, jehož vrcholy představují
(složková) barevná světla.1-12. Vjem kolorimetrických rozdílů diagramu MKO různých
směrech různý.. (1-12)
Rozdílové signály lze, vzhledem menší barevné rozlišovací schopnosti lidského zraku, přenášet
s menší šířkou pásma (do 1,6 MHz). patrné, nejprve stanoví
poloha dílčího aditivního světla M12, která leží těžišti
dvou rovnoběžných úseček M1M1 M2M2 opačného
smyslu, spojnici bodů M2. Převod rozdílových signálů UY, UI, vyjádřen
vztahy (1-13a,b) jejich grafická interpretace pravoúhlých souřadnicích patrná obr. Pro
nepestré barvy platí rovnice (1-11) vyplývá, tom případě jsou rozdílové signály
UR- Třetí rozdílový signál není třeba přenášet, protože jej lze na
přijímací straně vytvořit jako lineární kombinaci signálů pomocí rovnice (1-11). obr.1-9). Musí být přenášen
s plnou šířkou kmitočtového pásma (viz odst.
V dalším kroku obdobně stanoví poloha
výsledného světla M123 dílčích barevných světel M12 a
M3.
Obr.2.
1.6 Přenosové signály barevné televizi
Z předcházejícího textu vyplývá, barevné světlo definováno třemi parametry (dva nesou informaci o
barvě třetí charakter fotometrické veličiny jasu). Výsledný jas roven
součtu jasu složkových barevných světel. Pro přenos jsou využity tzv.) souvisí složkovými barevnými signály UR,UG a
UB pro smluvní bílé světlo podle vztahu (jasové součinitele trichromatických složek odpovídají
spektrální citlivosti průměrného zraku)
UY 0,299 0,587 0,114 (1-11)
Tento poměr zajišťuje nejvhodnější reprodukci obrazu černobílém přijímači odpovídá fotografické
reprodukci ortopanchromatickou emulsí.1-11:
Grafická metoda zjišťování trichromatických
souřadnic součtového světla
. Délka těchto
úseček nepřímo úměrná podílům Y1/y1 Y2/y2. přirozené
rozdílové signály UQ, které jsou zvoleny směrech nejmenšího rozlišení kolorimetrických rozdílů a
mohou být tudíž přenášeny šířkou pásma pouze 1,3 MHz pro signál 0,5 MHz pro signál (směry
os jsou vyznačeny obr.2. kolorimetrickým rozdílům barevného světla
