Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
)
Na závěr uvedeme ještě příklad řešení ventilačního systému asynchronního
motoru dvěma axiálními ventilátory radiálními ventilačními kanály rotoru. Typické schéma
ventilačního obvodu
asynchronního motoru
AV axiální ventilátor,
R samoventilační účinek
rotoru; indexy aerodynamických
odporů rotor,
S stator, přepouštěcí
otvory, chladič, sání,
č čela statorového vinutí
cu
<]
Obr. 35, kde relativní velikosti charakteristik axiálních
ventilátorů rotorů přibližně odpovídají skutečným poměrům. Ře
šení tohoto schématu obr. Proto snažíme jejich řešení využít číslicové počítače. Grafické řešení schématu obr. opakovat při změněném průtoku (Toto opakované
řešení však již obr. 32). (tj. Postup analogický řešení podobné sítě obsahující pouze aero
dynamické odpory. 33.)
Výpočty složitých ventilačních sítí aerodynamickými odpory zdroji tlaku
mohou být velmi pracné. (Schéma ventilač
ního obvodu řešení platí pro polovinu symetrického systému. předpokladu nulového průtoku příčnou větví), nutné celý
postup pravé části obr.Složitější grafické řešení ventilační sítě tvaru můstku příčnou větví, níž
ve dvou větvích pracují zdroje tlaku RV, RV2 (obr.
Jednoduché náhradní schéma zmíněného ventilačního systému obr. není. 35.
Používané metody trpí dosud zpravidla dvěma závažnými omezeními:
Obr. 34. Liší-li výsledný průtok získaný konstrukcí levé části
obr. Grafické řešení tohoto
případu, který vyskytuje ventilačních obvodech elektrických strojů poměrně
často, obr. 34
Apr(G) redukovaná charakteristika rotoru,
Apa(G) redukovaná charakteristika axiálního
ventilátoru, &Pi(Q) charakteristika odporu
paralelní větve přes čelní prostory statorového vinutí
84
. 34
