Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Při turbulentním proudění drsnost stěn vy
volává větší hydraulický odpor; zvláště při větších rychlostech proudění. ekvivalentní
drsnost povrchu, která skutečnou drsnost způsobenou charakteristickým tvarem,
velikostí rozložením výstupků vyjadřuje pom ocí ekvivalentní hodnoty písečné
drsnosti, vyvolávající oblasti Reynoldsových čísel, kde povrch chová jako
hydraulicky zcela drsný, stejné tření.
Zmíněné tři případy turbulentního proudění drsných trubicích, jim odpovídají
tři možné závislosti činitele jsou charakterizovány různou bezrozměrnou výškou
k výstupků, způsobujících drsnost kw^/v). (Blasiův zákon byl samozřejmě nejprve odvozen experimen
tálně, dříve než našla uvedená souvislost exponenciálním zákonem 1/7.vnitřní souvislost mezi mocninovým zákonem 1/7 Činitelem tření, vyjádřeným
Blasiovým zákonem. Pro
ohodnocení písečné drsnosti používá tzv.
V oblasti turbulentního proudění nemají výstupky určité velikosti vliv
na hydraulický odpor tření, neboť jsou vnořeny lam inární podvrstvy. Činitel tření závisí tom případě pouze relativní drs
nosti nezávisí Re.
Pro potrubí technickou drsností, tj.
Pro platí f(R )
Pro platí f(R k)
Pro platí fik )
52
. Zákon rozdělení rychlostí součinitele tření drsných trubicích
D rsnost stěn vytvářejí výstupky nerovnosti různé velikosti různého tvaru,
rovnom ěrně nebo nerovnoměrně plošně rozložené. Měření, při nichž vyšetřila
závislost činitele tření velikosti drsnosti povrchu, byla prováděna umě
lou, tzv. nerovnostmi výstupky nerovnoměrně
rozloženými velikostí výstupků určité minimální určité maximální
hodnoty, není písečná drsnost ěrodatná.písečnou drsností [2-12], která vzniká tím stěna pokryje vrstvou písku
se zrny známé velikosti stejného tvaru, rovnom ěrně plošně rozloženými. relativní drsnost k\d, kde je
střední drsnost stěny (výška výstupků vytvářejících drsnost), prům trubice. 2).
Při větších výstupcích lam inární vrstva postupně narušuje zmenšuje tím
se zvětšuje hydraulický odpor. oblasti
lam inárního proudění drsnost stěn nemění charakter proudění. Trubice chová jako hydrau
licky zcela drsná. Trubice této oblasti chová jako hydrau
licky hladká. drsných trubic
při turbulentním proudění průběh činitele tření buď stejný jako hladkých
trubic, tedy závislý pouze Re, nebo závislý velikosti relativní
drsnosti nebo závisí pouze relativní drsnosti trubic uvedeno dále
(obr.)
Vliv drsnosti. Lami
nární podvrstva tom případě udrží, přestože výstupky úplavu vy
tvářejí malé víry, tedy poruchy proudění; jsou však okam žitě zbrzděny vlivem
viskozity, takže nem ohou rozvinout. Při určité velikosti výstupků dochází tom že
víry výstupky narušují proudění natolik, lam inární vrstva mezi výstupky
již neudrží turbulentní proudění sahá stěně. Proto byla zavedena tzv
