Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Této
složitosti odpovídá algoritmus výpočtu. Složitost
matematického modelu musí tedy zároveň odpovídat reálným možnostem počí
tače, který používá pro řešení daných problémů.
Potřebné informace fyzikálních vlastnostech parametrech vstupujících do
výpočtu získáváme
a) měřením skutečných (již vyrobených) strojích,
b) měřením modelech,
c) měřením vlastností látek materiálů používaných při stavbě elektrických
strojů,
14. H
Standardní měření prováděná prototypech nových strojů byla popsána
v kapitole 13.
Návrh modelu matematický popis tepelných ventilačních dějů elektrickém
stroji jsme probrali předcházejících kapitolách zřejmé, jakékoliv jeho
zpřesňování nezpůsobuje praxi žádné potíže (projeví pouze počtu rovnic
popisujících daný děj). Úroveň našich zna
lostí těchto fyzikálních konstantách parametrech současné době zásadně
podmiňuje přesnost tepelných ventilačních výpočtů. Vývoj výzkum chlazení, ventilace hluku
elektrických strojů
Další vývoj oblasti projekce konstrukce elektrických strojů točivých,
zejména strojů středních velkých výkonů, podmíněn tím, jak přesně dokážeme
vytvořit matematický model fyzikálních dějů našem případě proudění chladiva
a sdílení tepla) probíhajících stroji. třeba však uvědomit, doba výpočtu většinou
neprodlužuje přímo úměrně počtem rovnic (např.14.
.
Vzhledem složitosti tvarů jak jednotlivých Částí, tak celého stroje ukazuje,
že model popisující stroj všech jeho důležitých uzlech značně složitý. Výsledky měření analyzují, porovnávají výpočtem základě
statistického zpracování zobecňují umožňují další upřesňování tepelných
a ventilačních výpočtů.1. při řešení soustav lineárních
rovnic doba výpočtu prodlužuje třetí mocninou stupně soustavy).
Při návrhu matematického modelu musí být každé době zachována potřebná
rovnováha mezi složitostí matematického modelu úrovní znalostí jednotlivých
fyzikálních parametrů konstant, které vstupují výpočtu. Další upřesňování matematických modelů
by bez aplikace číslicových počítačů nemělo smysl, neboť při ručním zpracování
zmíněných výpočtů bychom někdy žádoucí výsledky nemohli získat vůbec nebo
příliš pozdě pro zásadní rozhodnutí nutná při projekční přípravě
