Ventilace a chlazení elektrických strojů točivých

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Emil Ondruška, Antonín Maloušek

Strana 386 z 442

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obr. Přímé chlazení dnes používá především strojů mezních výkonů. Hranice ekonomického využití přímého chlazení leží dnes pro alternátory oblasti velkých výkonů (50 až 100 MW), pro motory oblasti výkonů nad MW. VINUTjí PjŘÍMÝiM M Přímým chlazením mědi vinutí elektrického stroje takový způsob chla­ zení, při němž chladicí médium (voda, plyn) přímém styku mědí vinutí, v němž průchodem proudu vyvíjí teplo. skutečném zvětšení proudové hustoty vodičích přímým chlazením (zvláště kapalinového chla­ zení) rozhodují spíše úvahy přípustném zvětšení ztrát ohledem účinnost stroje než mezní chladicí schopnost těchto systémů chlazení. 384 . Nejjednodušší soustavu přímého chlazení tvoří duté vodiče vytvářející kanály, jimiž cirkuluje chladicí médium (obr. 256). 12. Řez dutým vodičem přímým chlazením Přímé chlazení velmi účinné umožňuje podstatně zvětšit proudové zatížení (hustotu proudu) mědi, tím zlepšit objemové využití strojů tímto způsobem chlazení. Ztrátové teplo tomto případě odvádí přímo mědi, tedy místa vzniku ztrát, nikoliv jako běžného chlazení přes tepelnou bariéru izolace vinutí: Výpočet tohoto způsobu chlazení mědi velmi přesný poměrně jednoduchý. Realizace chladicího systému přímým chlazením vodičů spojena radikální změnou celé konstrukce technologie výroby vinutí.5. Nejožehavějším bodem výpočtu správné určení celkových ztrát na komutátoru. Zkušenosti provozu ukázaly, optimálními teplotami pro dobrou práci kar­ táčů nejsou maximálně přípustné teploty komutátoru podle norem, ale teploty kolem 100 °C. Souvisí tím, přechodové polovodivé vrstvě komu­ tátoru (filmu nazývaném patina) rozhodující atmosférická vlhkost, která při teplotách nad 100 filmu komutátoru mizí. w A A« y// ?/////////////{/•////, 1 //) X dx i.Podrobný výpočet jednotlivých veličin rovnici (12-23) včetně příkladu výpočtu v [12-7, 9]. Problém spočívá tom, kluzném kontaktu dochází důsledku působení nekontrolovatelných chemických, fyzikálních, atmosférických klimatických vlivů kolísání ztrát. 256