Ventilace a chlazení elektrických strojů točivých

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Emil Ondruška, Antonín Maloušek

Strana 338 z 442

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Experimentálně byla stanovena tato závislost teplotě: kde termodynamická teplota (K), A9 rozdíl teplot mezi stěnou okolím (K).Výpočtem činitelů přestupu tepla pro nucené proudění budeme zabývat kapi­ tole 11. 10. Hustota zářivého toku pak dána vztahem ( ) (10-18) kde součinitel sálání 4), 336 . Sálání tepla V důsledku relativně nízkých teplot vyskytujících elektrickém str má sdílení tepla sáláním stavbě strojů druhořadý význam. Pro výpočty praxi někdy vhodné zavést součinitel sálání. Přirozené proudění (konvekce) závisí teplotě tvaru tělesa.2.4.2. Tepelné záření má větší vlnovou délku než viditelné světelné paprsky. Na velikost přenosu tepla sáláním vliv jakost povrchu, vzájemná poloha vyzařujícího ozařovaného povrchu jejich teplota, tvar velikost. Intenzita záření ubývá druhou mocninou vzdálenosti. Přirozené proudění Přirozené proudění vzniká blízkosti teplých ploch vlivem vztlaku. Zde probereme pouze případy stanovení činitelů přestupu tepla při přiro­ zené konvekci, která vždy spojená sdílením tepla sáláním.3. Při stavbě elektrických strojů lze uvažovat velikost součinitele as « _1. 10. Při sálání energie tělesa částečně mění energii záření. Šíří prostorem přímočaře, aniž jej ohřívají, dopadu druhé těleso zcela nebo částečně opět změní v teplo. Úhrnná hustota zářivého toku dokonale černého tělesa, což vlastně výkon vyzářený jednotkou plochy tělesa celém spektru vlnových délek, určena Stefanovým —Boltzmannovým zákonem p A kde termodynamická teplota povrchu tělesa (K), a Stefanova —Boltzmannova konstanta (ct 5,67 10~3 m~2 K~4). Může zabezpečit pouze relativně malé sdílení tepla