Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Hluk aerodynamického původu
Moderním, ekonomicky stimulovaným trendem zmenšování hmotnosti
elektrických strojů daného výkonu nebo stavba strojů stále většími výkony při
stejném objemu. Tvoří dnes převáž
nou část elektrických pohonů pracujících průmyslu. však nepříznivé důsledky hlukové charakteristiky
strojů. Definice vztahy, které určují, lze najít běžně
dostupné literatuře [8-3], [8-4],
Nejdůležitější kvantitativní akustické veličiny, jimiž lze charakterizovat akustické
děje, jsou tyto:
p (Pa) akustický tlak, tj.
Velká pozornost výrobců uživatelů elektrických strojů, věnovaná dnes hluku,
vyplývá především skutečnosti, hladina hluku elektrického stroje stala
jedním důležitých kritérií kvality provozních vlastností stroje. ná
sledek větší požadavky tlak vyvíjený zdroji tlaku (ventilátory nebo rotorem),
a tedy zvětšení obvodových rychlostí ventilačních členů, což nutně projeví
větším aerodynamickým hlukem elektrických strojů.
Problematika magnetického hluku elektrických strojů teoreticky prakticky
téměř vyřešena [8-1], [8-2], Svědčí tom např. střídavý tlak akustickou frekvencí superpono
vaný barometrickému tlaku; vyjadřuje efektivní hodnotou, to
285
. |l!Č PtoJMjY
Vzhledem zaměření knihy probereme základní akustické pojmy jen
ve velmi omezeném rozsahu.
Úspěšné vyřešení problému hluku vyžádá komplexní přístup; např.
Problematika aerodynamického (ventilačního) hluku především rychloběžných
elektrických strojů však velmi aktuální jak pro výrobce, tak pro uživatele. skutečnost, ním jako
s hlavní složkou hluku strojů vyrobených poslední době téměř nesetkáváme. Intenzivnějšího chlazení dosahuje intenzivnější ventilací.
8.1. Nejčastějším zdrojem hluku jsou současné době stále častěji po-
Íižívané rychloběžné asynchronní motory kotvou nakrátko. Proto problém snižování hluku stále
více aktuální. ventilační
systém podstatně ovlivňuje úroveň hluku, stejně jako většina protihlukových opa
tření může značně ovlivnit ventilaci stroje, jeho chlazení, technologičnost atd. Hlavním zdrojem hluku
u nich obvykle bývá ventilační systém stroje.
Tendence zvyšovat otáčky rychloběžných elektrických pohonů rovněž ne
příznivě odráží zvýšené úrovni hluku