Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
b) Pro plášť válce
Pp Cpk pQord2l CpkJ.0~6 hydroalternátorů, nichž část vzduchu procházejícího radiálními
kanály statoru dopravuje radiálními kanály hvězdy věnce rotoru.
Výpočtem ztrát třením rotorů střídavých elektrických strojů stejnosměrných
strojů malých výkonů podrobně zabývá práce [4-29].
Činitele tření pro čelní povrch hydroalternátorů [4-15] jsou obvykle
ks 4,5 10~6 hydroalternátorů, nichž všechen vzduch dopravuje středu
stroje prostoru čel,
ks 2,5 1. ostatních druhů strojů jde většinou
o ztráty řádově menší než kW, takže strojů velkých výkonů můžeme za
nedbat. povrchu pólů synchronních strojů vy
jádřenými póly), ztráty třením Čelních ploch rotorů.
Odděleně uvažují ztráty třením válcového pláště (např.
Činitel tření povrch pólů hydroalternátorů obvykle hodnotu .
Pro třecí ztráty obvykle uvádějí tyto rovnice [4-22]:
a) Pro čelní povrch válce
Ps CsksQO)3dl (W; ~3, s-1 (4-140)
kde 0,736 103 bezrozměrná konstanta, f(R bezrozměrný
činitel tření drsnost).10 6.
Činitel tření válcový povrch rotorů turboalternátorů dvoupólových asyn
chronních motorů dosahuje obvykle hodnoty (2,5 4,0) 1Q~6.ou?d\ (4-141)
kde 2,76 103 bezrozměrná konstanta,
k f(R bezrozměrný činitel tření,
1 l\d2 poměrná délka rotoru skutečná délka rotoru).nichž třecí ztráty vznikají. Vzhledem tomu, ztráty
třením závisejí jak relativní rychlosti vzduchu vzhledem rotujícím plochám,
tak drsnosti těchto povrchů, nelze divit, údaje uváděné ztrátách třením
se jednotlivých případech podstatně liší. těchto druhů strojů mohou ztráty třením dosáhnout
velikosti řádově několik desítek kilowattů.
211
. rotorů turboalterná
torů asynchronních motorů), popř
