Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Činitele tření pro čelní povrch hydroalternátorů [4-15] jsou obvykle
ks 4,5 10~6 hydroalternátorů, nichž všechen vzduch dopravuje středu
stroje prostoru čel,
ks 2,5 1. povrchu pólů synchronních strojů vy
jádřenými póly), ztráty třením Čelních ploch rotorů. těchto druhů strojů mohou ztráty třením dosáhnout
velikosti řádově několik desítek kilowattů. ostatních druhů strojů jde většinou
o ztráty řádově menší než kW, takže strojů velkých výkonů můžeme za
nedbat.
211
.
Výpočtem ztrát třením rotorů střídavých elektrických strojů stejnosměrných
strojů malých výkonů podrobně zabývá práce [4-29]. Vzhledem tomu, ztráty
třením závisejí jak relativní rychlosti vzduchu vzhledem rotujícím plochám,
tak drsnosti těchto povrchů, nelze divit, údaje uváděné ztrátách třením
se jednotlivých případech podstatně liší.
Pro třecí ztráty obvykle uvádějí tyto rovnice [4-22]:
a) Pro čelní povrch válce
Ps CsksQO)3dl (W; ~3, s-1 (4-140)
kde 0,736 103 bezrozměrná konstanta, f(R bezrozměrný
činitel tření drsnost). rotorů turboalterná
torů asynchronních motorů), popř.nichž třecí ztráty vznikají.
Odděleně uvažují ztráty třením válcového pláště (např.
Činitel tření povrch pólů hydroalternátorů obvykle hodnotu .0~6 hydroalternátorů, nichž část vzduchu procházejícího radiálními
kanály statoru dopravuje radiálními kanály hvězdy věnce rotoru.
Činitel tření válcový povrch rotorů turboalternátorů dvoupólových asyn
chronních motorů dosahuje obvykle hodnoty (2,5 4,0) 1Q~6.
b) Pro plášť válce
Pp Cpk pQord2l CpkJ.ou?d\ (4-141)
kde 2,76 103 bezrozměrná konstanta,
k f(R bezrozměrný činitel tření,
1 l\d2 poměrná délka rotoru skutečná délka rotoru).10 6
