Ventilace a chlazení elektrických strojů točivých

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Emil Ondruška, Antonín Maloušek

Strana 124 z 442

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
těchto důvodů přirozeně zvětšuje re­ cirkulace vzduchu mezi výtlakem sáním ventilátoru.1. Vzhledem stísněnému prostoru nelze použít rozváděči lopatky výstupu oběžného kola.2.1. Spodní mezí pro použití těchto venti­ látorů jsou dnes obvodové rychlosti s-1 Přitom nutné (zvláště u strojů chladiči voda —vzduch) odpovídajícím způsobem zmenšit aerodyna­ mické odpory celého ventilačního systému těchto strojů.) Tyto nepříznivé podmínky vstupu však radiálních ventilátorů nehrají obvykle takovou úlohu jako ventilátorů 127 . Y Ve ventilačních systémech elektrických strojů převážně používají vlastní ventilátory, vestavěné elektrického stroje umístěné jeho hřídeli. Kromě toho bývají zpravidla nepříznivější podmínky vstupu vestavěného ventilátoru porovnání průmyslo­ vými ventilátory. Hlavním důvodem jejich použití větší spolehlivost ventilačních systémů pracu­ jících ventilátory hřídeli, jednodušší údržba, zjednodušení stavební dispozice stroje bez vnějších vzduchovodů, zjednodušení automatiky spouštění, dálkového ovládání, jištění signalizace. Účinnost t]s vestavěných ventilátorů je vzhledem nepřítomnosti spirály přirozeně menší než průmyslových ventilá­ torů. ventilátorů vestavěných elektrických stro­ jích můžeme měřit pouze statický tlak, přesně pouze modelech ventilátorů a menší přesností skutečném stroji. (Ventilátor obvykle nasává zúženým prstencovým mezikružím, čímž směr proudu musí změnit 180°. rychloběžných strojů je vlastní ventilace zpravidla účinnější hlediska chlazení) než ventilace cizí.1. tilá estav tric stro ji 4.4. 4. U vlastních ventilátorů (bez spirálové skříně) nelze změřit (alespoň běžně používanou měřicí technikou) charakteristiku celkového tlaku, neboť nelze spo­ lehlivě zjistit výstupní rychlost vzduchu oběžného kola, jehož energie elek­ trickém stroji ztrácí téměř úplně. uvedených důvodů projevuje výrazná tendence používat vlastní ventilátory strojů velmi malými otáčkami, někdy cenu určitého zmenšení intenzity chlazení stroje. Nejmenší ventilátorů rovnými radiálními lopatkami (t]s 0,15 0,20), největší ventilátorů lopatkami zahnutými dozadu (t]s 0,50 0,55). Protože vestavěných ventilátorů nelze použít spirální skříň, menší statický tlak vyvíjený oběžným kolem ventilátoru, tedy menší statická účinnost při jinak stejném oběžném kole.2. ecifick tilá rů v tric stro jíc jic liv tilá rů Zmíníme zde pouze hlavních rozdílech podmínkách práce vesta­ věných ventilátorů oproti průmyslovým ventilátorům. Dalším specifickým rysem radiálních ventilátorů vestavěných elektrických strojích větší vůle mezi rotující stěnou ventilátoru statickou clonou oddělující výtlak ventilátoru sacího prostoru.2