Elektrotechnický závod VADAS PARDUBICE. Ačkoliv byl čas vyměřený firmě VADAS velmi krátký, nebyla v jeho průběhu o dramatické události nouze. Necelých 30 let - od roku 1919 do roku 1948, navíc s přestávkou v letech 1942 až 1945, kdy závod zabrali nacisté a majitele zavřeli ....
Později přechází
k firmě Křižík, kde získává znalosti stavbě elektráren
a rozvoden.
Po dohodě svými zaměstnavateli odchází Prahy, kde
lépe uplatňuje svoji novou odbornost.
Žije velmi skromně nikdy nekouřil ani nepil alkohol.
. Zde
se seznamuje svojí budoucí ženou Antonií Holubovou.
V Pardubicích
Jaroslav pronajímá tehdejší Masarykově ulici bývalé
stáje jezdeckých koní zřizuje zde nevelkou dílnu.
Řízením osudu dostává Čelákovic, kde nachází místo
v Červinkově továrně výrobu zemědělských strojů. Mladý šéf umí své
spolupracovníky nadchnout pro společnou práci, jejímž
smyslem služba zákazníkům, služba městu mladé
republice. válce Jaroslav Antonií oženil. Jako mistr velmi věnuje učňovskému
dorostu, pořádá pro přednášky, snaží jim předávat
své znalosti. Toto životní krédo Jaroslava. krátkém výcviku
v Kroměříži odchází frontu. Když dovídá jednom dobrém
navíječi cívek, práci němu dojíždí zadarmo něj
pracuje. dvakrát zraněn po
půlročním pobytu nemocnici propuštěn civilu.
Sám chce znát stále víc. Na
úřadě přihlašuje živnost elektrotechnickou. Zpočátku má
dílna asi šest zaměstnanců.
Plánuje vrátit Vídně práci jedné důležité
zakázce, ale rok 1914 vše mění. Chce být
užitečný, vyvíjet nové výrobky, zabezpečit kvalifikovat
své spolupracovníky, nikoliv „pouze bohatnout“.
Velmi slušně vydělává může tak matce významně
pomáhat. Hlavně však chce naučit radosti práce.2
Když roce 1909 letech jeho otec umírá, musí se
Jaroslav sám začít starat svojí matku další sourozence. Její otec Josef Holub
spravoval velké hospodářství Antonie vedla
účetnictví.
Ve snaze osamostatnit přesídlují Pardubic.
První světová válka
Jaroslav Vadas musí narukovat.
Antonie pocházela selské rodiny
