Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
výsledek nestejného
přístupu vzduchu (brzdění rychlosti katodového procesu dolním po
vrchu).
94
. odnota
tohoto součinitele pohybuje rozmezí není možné stanovit
vztah mezi těm ito hodnotam analyzovaným činiteli (vlastnostmi půdy,
klim atickým podmínkami). Předpokládám e-li, hodnota mt, kterou
volíme pro výpočet, být menší než hodnota skutečná alespoň %
všech případů, dostaneme pro ocelové vzorky enovité tloušťce pozin
kování 860 g/m 4,8; pro ocel enovité tloušťce pozinkování
250 320 g/m tzn let platí mlo 3,3.
Jelikož tzn let, nezpůsobuje tento předpoklad velkou chybu.
3. může být způso
bováno vznikem rozsáhlých aeračních akročlánků vzhledem nerovno
m ěrnosti agresivity půdy, především jejím prom ícháním při zasypávání
jam nebo provětráním přítom ností různých organických sloučenin
v horní vrstvě hloubce cm). Měrná spotřeba zinku při pozinkování ocelových desek ohni
se pohybuje nejčastěji mezích 350 900 g/m2, avšak někdy dosahuje
1 000 g/m 2.kde íiFeZnto mezní tloušťka zkorodované vrstvy pozinkované ocelí
v období t0,
tZn životnost (doba života pozinkování) letech,
K ateriálový součinitel pro období tzn.
Z provedeného výzkum vyplývají tyto závěry:
1.
Oznáčíme-li
Ve vzorci přihlíží dalšímu zjednodušení, rychlost korodo
vání oceli čase tzn rovná střední rychlosti průběhu mnoha let. většině případů dolní povrch pásků uložených plocho
méně zkorodovaný než horní povrch zemnice. prvním případě dosta
neme iÍFeZn25 0,59; $ezn 0,70. druhém případě bude K^ezrns =
Získané vztahy ají orientační charakter, avšak jsou dostačující
pro hodnocení rentability provedení zemničů pozinkované oceli. Jednotlivé úseky korodují obvykle různě.
2.
Romanoff uvádí údaje pro různých půd, jejichž základě lze
určit součinitel pro vzorky uložené zemi dobu let.
(9)
přechází vztah tvaru
-^FeZnto FeZn Fet0 (10)
= 0,72; Vezn35 0,80
