Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 92 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kde íiFeZnto mezní tloušťka zkorodované vrstvy pozinkované ocelí v období t0, tZn životnost (doba života pozinkování) letech, K ateriálový součinitel pro období tzn. 2. Jednotlivé úseky korodují obvykle různě. Romanoff uvádí údaje pro různých půd, jejichž základě lze určit součinitel pro vzorky uložené zemi dobu let. Oznáčíme-li Ve vzorci přihlíží dalšímu zjednodušení, rychlost korodo­ vání oceli čase tzn rovná střední rychlosti průběhu mnoha let. Předpokládám e-li, hodnota mt, kterou volíme pro výpočet, být menší než hodnota skutečná alespoň % všech případů, dostaneme pro ocelové vzorky enovité tloušťce pozin­ kování 860 g/m 4,8; pro ocel enovité tloušťce pozinkování 250 320 g/m tzn let platí mlo 3,3. druhém případě bude K^ezrns = Získané vztahy ají orientační charakter, avšak jsou dostačující pro hodnocení rentability provedení zemničů pozinkované oceli. většině případů dolní povrch pásků uložených plocho méně zkorodovaný než horní povrch zemnice. (9) přechází vztah tvaru -^FeZnto FeZn Fet0 (10) = 0,72; Vezn35 0,80. Z provedeného výzkum vyplývají tyto závěry: 1. odnota tohoto součinitele pohybuje rozmezí není možné stanovit vztah mezi těm ito hodnotam analyzovaným činiteli (vlastnostmi půdy, klim atickým podmínkami). 3. Měrná spotřeba zinku při pozinkování ocelových desek ohni se pohybuje nejčastěji mezích 350 900 g/m2, avšak někdy dosahuje 1 000 g/m 2. může být způso­ bováno vznikem rozsáhlých aeračních akročlánků vzhledem nerovno­ m ěrnosti agresivity půdy, především jejím prom ícháním při zasypávání jam nebo provětráním přítom ností různých organických sloučenin v horní vrstvě hloubce cm). Jelikož tzn let, nezpůsobuje tento předpoklad velkou chybu. 94 . prvním případě dosta­ neme iÍFeZn25 0,59; $ezn 0,70. výsledek nestejného přístupu vzduchu (brzdění rychlosti katodového procesu dolním po­ vrchu)