Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
základní vzorec pro soustavu zemničů je
R —
nrj
d) vypočítám zemní odpor jednoho pásku
fl” Q
z tohoto výsledku třeba určit celkovou délku pásků (to bude ovšem jen
přibližné) tím tedy jejich počet, víme-li, jeden paprsek dlouhý
2 abychom mohli určit součinitel stínění;
e) nejprve však třeba přepočítat odpor vzhledem době
měření, podle ettsteinovy křivky.
2. Přibližné stanovení celkové délky
fl* 95’6m
Z výpočtu vyplývá, hvězda bude paprsků m. Přibližné stanovení počtu paprsků
1 9
7ív =
V tab.
71
. použijeme pro přepočet součinitele 0,94
(též tab.
Podle křivky obr.
Celkovou délku lze zjistit dvojím způsobem:
1. Podle zkušeností možno dosta
tečnou přesností použít pro povrchové uzemnění křivky a.
f) vzorce
Ro Bo
nr] vr]
nyní stanovím skutečný počet paprsků
Ro 9
" ,88 0,709 P“prSkU
Uzemňovací soustava bude našem případě skládat paprsků,
uspořádaných pravidelné hvězdy. Vzhledem
k tom nám vychází přibližně paprsků, stanovím součinitele stínění
jako aritm etický prům součinitelů pro paprsků, takže 0,709. jsou uvedeny součinitelé stínění pro paprsků. 5), takže skutečný zemní odpor, který třeba dubnu di-
m enzovaVuzemnění, 1,88 O
