Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Vliv
náhlých ístních deštů ěrný (ale zemní) odpor půdy celkem ne
patrný. Podle
výsledků těchto měření lze posoudit vliv roční doby ěrný (ale zemní)
odpor půdy.
Měrný (ale zemní) odpor zemní elektrody mění zejména podle
vlhkosti teploty půdy.
Je voda srážková nebo spodní.Hygroskopická voda.
Lze odstranit jen vysoušením.
Prosakující voda není vázána kapilárách povrchovým napětím . měrného odporu půdy těchto pokusů, vyjádřený
v procentech axim álních hodnot, závislosti roční době uvádí
obr. nim vázána povrchovým napětím . m), neboť půda pod povrchem této
hloubky snadno vysuší. Zjištěné procentuální změny odporu
odpovídají procentuálním změnám měrného odporu půdy. Proto nemají jemné jíly
prosakující vodu, hrubé písky ají naopak nejvíce.
Z obr. Tato voda
neobsahuje jednotlivé částice půdy vázána absorpcí jejich povrchu.
Na vodivost půdy nemá velký vliv. obou případech dosahují měrné odpory
půdy největších hodnot únoru nejmenších srpnu. Vliv počasí roční doby odpor zjišťují
stálým zkušebními elektrodam vybraných půdách oblastech.
Kapilární voda vyplňuje vlhké půdě úzké mezery (kapiláry,
vlásečnice) mezi částicemi půdy. Největší změnu zemního odporu mívají
elektrody páskové, jež vkládají hloubky asi cm, krátké
tyčové elektrody (dlouhé max. Horní křivka ukazuje průběh delším suchu, dolní křivka b
průběh deštivém období. Dále ettstein
zjistil, křivka zemního (ale měrného) odporu zemnice uloženého do
64
. Změny odporu závisí tedy teplotě stavu
půdy kolem zemní elektrody. asi 40° 50° zemní odpor klesá, potom
m půda větší odpor. 21. horkém suchém létě velkých mrazů bývá ěrný (ale
i zemní) odpor půdy největší, trvalých deštích bývá nejmenší. ettstein postu
poval tak, uložil vodorovně hloubky páskové zemnice sledoval
jejich zemní odpor průběhu roku. Čím hrubší jsou kapilární prostory mezi
částicemi půdy, tím více prosakující vody. Záleží ovšem hladině spodní vody jejím
kolísání. Průběh
zemního odporu, resp.
Pokusným výsledky, které zjistil ettstein, lze měrného odporu
půdy změřeného libovolném ročním období stanovit největší hodnotu,
které ěrný odpor tom místě dosáhne během roku. Úplně suchá půda obsahuje určité množství
vody, které vypudilo teprve zahřátím nad 100 °C. tím více, čím více půdě
jem ných částic. 16, který nám znázorňuje, jak závisí měrný odpor půdy na
vlhkosti, obsahu solí půdní vláze teplotě, zřejmé (logaritmická
stupnice měrného odporu), tyto tři param etry působí měrný odpor
půdy tak značně, třeba očekávat velmi rozm anité hodnoty ěrných
odporů jejich velké změny
