Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 62 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Záleží ovšem hladině spodní vody jejím kolísání.Hygroskopická voda. asi 40° 50° zemní odpor klesá, potom m půda větší odpor. Čím hrubší jsou kapilární prostory mezi částicemi půdy, tím více prosakující vody. Lze odstranit jen vysoušením. obou případech dosahují měrné odpory půdy největších hodnot únoru nejmenších srpnu. Měrný (ale zemní) odpor zemní elektrody mění zejména podle vlhkosti teploty půdy. Prosakující voda není vázána kapilárách povrchovým napětím . horkém suchém létě velkých mrazů bývá ěrný (ale i zemní) odpor půdy největší, trvalých deštích bývá nejmenší. Je voda srážková nebo spodní. Průběh zemního odporu, resp. 21. 16, který nám znázorňuje, jak závisí měrný odpor půdy na vlhkosti, obsahu solí půdní vláze teplotě, zřejmé (logaritmická stupnice měrného odporu), tyto tři param etry působí měrný odpor půdy tak značně, třeba očekávat velmi rozm anité hodnoty ěrných odporů jejich velké změny. Tato voda neobsahuje jednotlivé částice půdy vázána absorpcí jejich povrchu. Dále ettstein zjistil, křivka zemního (ale měrného) odporu zemnice uloženého do 64 . Proto nemají jemné jíly prosakující vodu, hrubé písky ají naopak nejvíce. Z obr. tím více, čím více půdě jem ných částic. Pokusným výsledky, které zjistil ettstein, lze měrného odporu půdy změřeného libovolném ročním období stanovit největší hodnotu, které ěrný odpor tom místě dosáhne během roku. Vliv náhlých ístních deštů ěrný (ale zemní) odpor půdy celkem ne­ patrný. Zjištěné procentuální změny odporu odpovídají procentuálním změnám měrného odporu půdy. nim vázána povrchovým napětím . Na vodivost půdy nemá velký vliv. ettstein postu­ poval tak, uložil vodorovně hloubky páskové zemnice sledoval jejich zemní odpor průběhu roku. měrného odporu půdy těchto pokusů, vyjádřený v procentech axim álních hodnot, závislosti roční době uvádí obr. Horní křivka ukazuje průběh delším suchu, dolní křivka b průběh deštivém období. Vliv počasí roční doby odpor zjišťují stálým zkušebními elektrodam vybraných půdách oblastech. m), neboť půda pod povrchem této hloubky snadno vysuší. Úplně suchá půda obsahuje určité množství vody, které vypudilo teprve zahřátím nad 100 °C. Největší změnu zemního odporu mívají elektrody páskové, jež vkládají hloubky asi cm, krátké tyčové elektrody (dlouhé max. Podle výsledků těchto měření lze posoudit vliv roční doby ěrný (ale zemní) odpor půdy. Kapilární voda vyplňuje vlhké půdě úzké mezery (kapiláry, vlásečnice) mezi částicemi půdy. Změny odporu závisí tedy teplotě stavu půdy kolem zemní elektrody