Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Proto nemají jemné jíly
prosakující vodu, hrubé písky ají naopak nejvíce. Čím hrubší jsou kapilární prostory mezi
částicemi půdy, tím více prosakující vody. m), neboť půda pod povrchem této
hloubky snadno vysuší. Tato voda
neobsahuje jednotlivé částice půdy vázána absorpcí jejich povrchu.
Měrný (ale zemní) odpor zemní elektrody mění zejména podle
vlhkosti teploty půdy. Zjištěné procentuální změny odporu
odpovídají procentuálním změnám měrného odporu půdy.
Kapilární voda vyplňuje vlhké půdě úzké mezery (kapiláry,
vlásečnice) mezi částicemi půdy. Změny odporu závisí tedy teplotě stavu
půdy kolem zemní elektrody. měrného odporu půdy těchto pokusů, vyjádřený
v procentech axim álních hodnot, závislosti roční době uvádí
obr. 21.
Prosakující voda není vázána kapilárách povrchovým napětím . Dále ettstein
zjistil, křivka zemního (ale měrného) odporu zemnice uloženého do
64
. Vliv
náhlých ístních deštů ěrný (ale zemní) odpor půdy celkem ne
patrný. Podle
výsledků těchto měření lze posoudit vliv roční doby ěrný (ale zemní)
odpor půdy.
Lze odstranit jen vysoušením.
Z obr. Horní křivka ukazuje průběh delším suchu, dolní křivka b
průběh deštivém období.
Pokusným výsledky, které zjistil ettstein, lze měrného odporu
půdy změřeného libovolném ročním období stanovit největší hodnotu,
které ěrný odpor tom místě dosáhne během roku. Průběh
zemního odporu, resp. Největší změnu zemního odporu mívají
elektrody páskové, jež vkládají hloubky asi cm, krátké
tyčové elektrody (dlouhé max. 16, který nám znázorňuje, jak závisí měrný odpor půdy na
vlhkosti, obsahu solí půdní vláze teplotě, zřejmé (logaritmická
stupnice měrného odporu), tyto tři param etry působí měrný odpor
půdy tak značně, třeba očekávat velmi rozm anité hodnoty ěrných
odporů jejich velké změny. obou případech dosahují měrné odpory
půdy největších hodnot únoru nejmenších srpnu. horkém suchém létě velkých mrazů bývá ěrný (ale
i zemní) odpor půdy největší, trvalých deštích bývá nejmenší.
Je voda srážková nebo spodní.Hygroskopická voda. asi 40° 50° zemní odpor klesá, potom
m půda větší odpor.
Na vodivost půdy nemá velký vliv. Záleží ovšem hladině spodní vody jejím
kolísání. Úplně suchá půda obsahuje určité množství
vody, které vypudilo teprve zahřátím nad 100 °C. nim vázána povrchovým napětím . tím více, čím více půdě
jem ných částic. Vliv počasí roční doby odpor zjišťují
stálým zkušebními elektrodam vybraných půdách oblastech. ettstein postu
poval tak, uložil vodorovně hloubky páskové zemnice sledoval
jejich zemní odpor průběhu roku
