Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Podle
výsledků těchto měření lze posoudit vliv roční doby ěrný (ale zemní)
odpor půdy. 16, který nám znázorňuje, jak závisí měrný odpor půdy na
vlhkosti, obsahu solí půdní vláze teplotě, zřejmé (logaritmická
stupnice měrného odporu), tyto tři param etry působí měrný odpor
půdy tak značně, třeba očekávat velmi rozm anité hodnoty ěrných
odporů jejich velké změny. Vliv
náhlých ístních deštů ěrný (ale zemní) odpor půdy celkem ne
patrný. Záleží ovšem hladině spodní vody jejím
kolísání. Tato voda
neobsahuje jednotlivé částice půdy vázána absorpcí jejich povrchu. tím více, čím více půdě
jem ných částic. Dále ettstein
zjistil, křivka zemního (ale měrného) odporu zemnice uloženého do
64
. Horní křivka ukazuje průběh delším suchu, dolní křivka b
průběh deštivém období. Vliv počasí roční doby odpor zjišťují
stálým zkušebními elektrodam vybraných půdách oblastech.
Z obr. měrného odporu půdy těchto pokusů, vyjádřený
v procentech axim álních hodnot, závislosti roční době uvádí
obr. 21. Proto nemají jemné jíly
prosakující vodu, hrubé písky ají naopak nejvíce. horkém suchém létě velkých mrazů bývá ěrný (ale
i zemní) odpor půdy největší, trvalých deštích bývá nejmenší. asi 40° 50° zemní odpor klesá, potom
m půda větší odpor. Změny odporu závisí tedy teplotě stavu
půdy kolem zemní elektrody.
Prosakující voda není vázána kapilárách povrchovým napětím . Zjištěné procentuální změny odporu
odpovídají procentuálním změnám měrného odporu půdy. ettstein postu
poval tak, uložil vodorovně hloubky páskové zemnice sledoval
jejich zemní odpor průběhu roku. obou případech dosahují měrné odpory
půdy největších hodnot únoru nejmenších srpnu. nim vázána povrchovým napětím .
Je voda srážková nebo spodní.Hygroskopická voda. Čím hrubší jsou kapilární prostory mezi
částicemi půdy, tím více prosakující vody.
Kapilární voda vyplňuje vlhké půdě úzké mezery (kapiláry,
vlásečnice) mezi částicemi půdy. Úplně suchá půda obsahuje určité množství
vody, které vypudilo teprve zahřátím nad 100 °C. m), neboť půda pod povrchem této
hloubky snadno vysuší. Největší změnu zemního odporu mívají
elektrody páskové, jež vkládají hloubky asi cm, krátké
tyčové elektrody (dlouhé max.
Lze odstranit jen vysoušením. Průběh
zemního odporu, resp.
Pokusným výsledky, které zjistil ettstein, lze měrného odporu
půdy změřeného libovolném ročním období stanovit největší hodnotu,
které ěrný odpor tom místě dosáhne během roku.
Na vodivost půdy nemá velký vliv.
Měrný (ale zemní) odpor zemní elektrody mění zejména podle
vlhkosti teploty půdy
