Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 62 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kapilární voda vyplňuje vlhké půdě úzké mezery (kapiláry, vlásečnice) mezi částicemi půdy. Prosakující voda není vázána kapilárách povrchovým napětím . Průběh zemního odporu, resp. Podle výsledků těchto měření lze posoudit vliv roční doby ěrný (ale zemní) odpor půdy. Horní křivka ukazuje průběh delším suchu, dolní křivka b průběh deštivém období. Největší změnu zemního odporu mívají elektrody páskové, jež vkládají hloubky asi cm, krátké tyčové elektrody (dlouhé max. Změny odporu závisí tedy teplotě stavu půdy kolem zemní elektrody. Měrný (ale zemní) odpor zemní elektrody mění zejména podle vlhkosti teploty půdy. nim vázána povrchovým napětím . Úplně suchá půda obsahuje určité množství vody, které vypudilo teprve zahřátím nad 100 °C. Je voda srážková nebo spodní. Záleží ovšem hladině spodní vody jejím kolísání. obou případech dosahují měrné odpory půdy největších hodnot únoru nejmenších srpnu. Čím hrubší jsou kapilární prostory mezi částicemi půdy, tím více prosakující vody. Tato voda neobsahuje jednotlivé částice půdy vázána absorpcí jejich povrchu. Vliv náhlých ístních deštů ěrný (ale zemní) odpor půdy celkem ne­ patrný. tím více, čím více půdě jem ných částic. m), neboť půda pod povrchem této hloubky snadno vysuší. Vliv počasí roční doby odpor zjišťují stálým zkušebními elektrodam vybraných půdách oblastech. Zjištěné procentuální změny odporu odpovídají procentuálním změnám měrného odporu půdy. Z obr. Proto nemají jemné jíly prosakující vodu, hrubé písky ají naopak nejvíce.Hygroskopická voda. horkém suchém létě velkých mrazů bývá ěrný (ale i zemní) odpor půdy největší, trvalých deštích bývá nejmenší. ettstein postu­ poval tak, uložil vodorovně hloubky páskové zemnice sledoval jejich zemní odpor průběhu roku. Pokusným výsledky, které zjistil ettstein, lze měrného odporu půdy změřeného libovolném ročním období stanovit největší hodnotu, které ěrný odpor tom místě dosáhne během roku. Na vodivost půdy nemá velký vliv. 16, který nám znázorňuje, jak závisí měrný odpor půdy na vlhkosti, obsahu solí půdní vláze teplotě, zřejmé (logaritmická stupnice měrného odporu), tyto tři param etry působí měrný odpor půdy tak značně, třeba očekávat velmi rozm anité hodnoty ěrných odporů jejich velké změny. Dále ettstein zjistil, křivka zemního (ale měrného) odporu zemnice uloženého do 64 . asi 40° 50° zemní odpor klesá, potom m půda větší odpor. měrného odporu půdy těchto pokusů, vyjádřený v procentech axim álních hodnot, závislosti roční době uvádí obr. Lze odstranit jen vysoušením. 21