Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 58 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Odpor půdy mění podle jejího složení. lavní složky půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí. 16. Souvislé horniny jako žula, rula, svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má např. Půda skládající se hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany, je špatně vodivá. a) Měrný odpor půdy její složení Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm). Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá, vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá. Organické látky jsou rovněž vodivé. Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny. Vodičem elektrického proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi. Tak např. Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých stranách. Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná­ zorněna obr. H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních elektrod. Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz­ měry. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost bakterií. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu. Půda vzniká zvětráváním hornin. čím starší jsou horniny, tím větší jejich odpor.obsah vlhkosti půdě, b) teplota, c) obsah soli půdě. Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli­ kosti zrn, kterých půda skládá. ěrný odpor několika set miliónů Qm. Působením 02, obsaženého těchto půdách, se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na uzemnění. 60 . Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu vápenatého horečnatého. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé. Minerální kostrou půdy nás jsou po­ nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů. Písčitá půda rozpadává netvoří hroudy. Na uložení elektrod nehodí. Část zvětralé horniny zůstává na původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších poloh, kde usazuje nánosech