Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých
stranách.
Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná
zorněna obr. čím starší
jsou horniny, tím větší jejich odpor. Tak např. 16.
Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny. lavní složky
půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost
půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí. aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé. Organické látky jsou rovněž vodivé. Část zvětralé horniny zůstává na
původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších
poloh, kde usazuje nánosech. Písčitá půda rozpadává netvoří
hroudy.
Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz
měry.
Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá,
vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá.
Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli
kosti zrn, kterých půda skládá. Působením 02, obsaženého těchto půdách,
se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na
uzemnění. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď
z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu. Půda skládající se
hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany,
je špatně vodivá. ěrný odpor několika set miliónů Qm. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. Na
uložení elektrod nehodí.
a) Měrný odpor půdy její složení
Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm).
60
. Minerální kostrou půdy nás jsou po
nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů. Souvislé horniny jako žula, rula,
svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má
např.
H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních
elektrod.obsah vlhkosti půdě,
b) teplota,
c) obsah soli půdě.
Půda vzniká zvětráváním hornin. Vodičem elektrického
proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi. Odpor půdy mění podle jejího složení. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních
vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost
bakterií.
Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu
vápenatého horečnatého
