Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých
stranách.
Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli
kosti zrn, kterých půda skládá. Odpor půdy mění podle jejího složení. Na
uložení elektrod nehodí.
Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz
měry.
60
. Půda skládající se
hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany,
je špatně vodivá. Vodičem elektrického
proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi.obsah vlhkosti půdě,
b) teplota,
c) obsah soli půdě. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních
vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost
bakterií.
a) Měrný odpor půdy její složení
Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm). Minerální kostrou půdy nás jsou po
nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů.
Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná
zorněna obr. 16. lavní složky
půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost
půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí. Působením 02, obsaženého těchto půdách,
se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na
uzemnění.
H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních
elektrod. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď
z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu. Část zvětralé horniny zůstává na
původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších
poloh, kde usazuje nánosech.
Půda vzniká zvětráváním hornin. čím starší
jsou horniny, tím větší jejich odpor. Souvislé horniny jako žula, rula,
svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má
např.
Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá,
vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá. aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé. ěrný odpor několika set miliónů Qm.
Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny.
Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu
vápenatého horečnatého. Organické látky jsou rovněž vodivé. Písčitá půda rozpadává netvoří
hroudy. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. Tak např
