Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
obsah vlhkosti půdě,
b) teplota,
c) obsah soli půdě.
Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých
stranách.
60
.
Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná
zorněna obr. Organické látky jsou rovněž vodivé. čím starší
jsou horniny, tím větší jejich odpor. aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé. Na
uložení elektrod nehodí. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních
vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost
bakterií.
a) Měrný odpor půdy její složení
Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm). Půda skládající se
hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany,
je špatně vodivá. Tak např. ěrný odpor několika set miliónů Qm.
Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu
vápenatého horečnatého.
Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli
kosti zrn, kterých půda skládá.
H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních
elektrod. Působením 02, obsaženého těchto půdách,
se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na
uzemnění. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď
z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu.
Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz
měry. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. Vodičem elektrického
proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi. Část zvětralé horniny zůstává na
původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších
poloh, kde usazuje nánosech.
Půda vzniká zvětráváním hornin. Souvislé horniny jako žula, rula,
svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má
např. Minerální kostrou půdy nás jsou po
nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů.
Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá,
vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá.
Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny. lavní složky
půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost
půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí. Odpor půdy mění podle jejího složení. 16. Písčitá půda rozpadává netvoří
hroudy
