Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých
stranách. Vodičem elektrického
proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. Organické látky jsou rovněž vodivé. ěrný odpor několika set miliónů Qm.
Půda vzniká zvětráváním hornin.
H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních
elektrod.
Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli
kosti zrn, kterých půda skládá.
a) Měrný odpor půdy její složení
Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm). aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé.
Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá,
vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá. Tak např. Na
uložení elektrod nehodí.
60
.obsah vlhkosti půdě,
b) teplota,
c) obsah soli půdě.
Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz
měry. Část zvětralé horniny zůstává na
původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších
poloh, kde usazuje nánosech. Odpor půdy mění podle jejího složení. lavní složky
půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost
půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí.
Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu
vápenatého horečnatého. Působením 02, obsaženého těchto půdách,
se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na
uzemnění. čím starší
jsou horniny, tím větší jejich odpor. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních
vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost
bakterií.
Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná
zorněna obr. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď
z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu. Minerální kostrou půdy nás jsou po
nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů. Písčitá půda rozpadává netvoří
hroudy. 16.
Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny. Souvislé horniny jako žula, rula,
svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má
např. Půda skládající se
hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany,
je špatně vodivá
