Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 58 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
16. Na uložení elektrod nehodí. Půda vzniká zvětráváním hornin. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé. H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních elektrod. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost bakterií. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu. Organické látky jsou rovněž vodivé. Půda skládající se hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany, je špatně vodivá. Vodičem elektrického proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi. Písčitá půda rozpadává netvoří hroudy. Odpor půdy mění podle jejího složení. Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz­ měry. Část zvětralé horniny zůstává na původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších poloh, kde usazuje nánosech. lavní složky půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí. Souvislé horniny jako žula, rula, svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má např. Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá, vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá. Působením 02, obsaženého těchto půdách, se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na uzemnění. a) Měrný odpor půdy její složení Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm). Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny. Minerální kostrou půdy nás jsou po­ nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů. Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu vápenatého horečnatého. Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli­ kosti zrn, kterých půda skládá. Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých stranách. Tak např. čím starší jsou horniny, tím větší jejich odpor.obsah vlhkosti půdě, b) teplota, c) obsah soli půdě. Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná­ zorněna obr. 60 . ěrný odpor několika set miliónů Qm