Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
12.
b) yužití ocelových konstrukcí
Zvláštním případem ocelové konstrukce využívané pro uzemňovací
účely štětovnicová stěna, která mnoha případech tvoří přechod mezi
zemničem náhodným strojeným Obvykle totiž mizí určité fázi stavby
její prim ární účel (bezpečnostní stěna, opěrná stěna, výztuha apod. obr. Jejich zemní odpor závisí především měrném
odporu půdy hloubce uložení stožáru. Měrný odpor betonu při uložení půdě dobré vodivosti odpovídá
zhruba elektrické vodivosti půdy.
V rozvodných sítích nízkého napětí dnes zcela běžně používá
nosných stožárů odstředivě litého žeezobetonu, jejichž patky rovněž
představují zemnice.
K tom účelu arm atury uložené betonu svařují výhodou opatřují
„praporky“ pro upevnění spojovacích pásků. Zkušenosti využitím těchto
stěn pro uzemňovací účely jsou překvapivě dobré. Tak možno přímo připojit
další přirozené zemnice nebo připojit zemní propojovací vedení (sběrač). Je-li beton uložen půdách špatné
elektrické vodivosti, jeho měrný odpor podstatně menší než okolní
zeminy. Vzhledem tom že
Obr.
Schematické znázornění
propojeni štětovnicové
stěny
zmizelo její prim ární poslání, lze považovat strojený zemnič, tedy
není třeba dalších zvláštních uzemnění, je-li její zemní odpor pro daný
účel vyhovující.)
a stěna zůstává bez dalšího využití půdě. schem aticky znázorněno propojení takové
štětovnicové stěny. Propojení provádí obou stranách stěny, celé
její délce, nejméně pod povrchem půdy ocelovou kulatinou prů
■40
.betonové pražce kolejišť používat arm ované betonové stožáry ven
kovních vedení. měrném odporu betonu
se pojednává článku odstavci e).
Dnes existuje mnoho výzkum ných prací, které společně považují
železobetonové základy přirozený zemnic pro svod poruchových
proudů, pokud nejsou opatřeny izolační povrchovou vrstvou nebo nátěrem .
Získá tak zemnič velké ploše, který srovnatelný deskovým zemni-
čem. Zatížitelnost takových zemničů tém neomezená,
neboť zemní zkratový proud rozvádí velkou plochou, takže není nebez
pečí zahřátí
