Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
obr. schem aticky znázorněno propojení takové
štětovnicové stěny. Vzhledem tom že
Obr. Propojení provádí obou stranách stěny, celé
její délce, nejméně pod povrchem půdy ocelovou kulatinou prů
■40
. měrném odporu betonu
se pojednává článku odstavci e). Tak možno přímo připojit
další přirozené zemnice nebo připojit zemní propojovací vedení (sběrač). 12. Zatížitelnost takových zemničů tém neomezená,
neboť zemní zkratový proud rozvádí velkou plochou, takže není nebez
pečí zahřátí. Je-li beton uložen půdách špatné
elektrické vodivosti, jeho měrný odpor podstatně menší než okolní
zeminy.betonové pražce kolejišť používat arm ované betonové stožáry ven
kovních vedení.
Získá tak zemnič velké ploše, který srovnatelný deskovým zemni-
čem. Jejich zemní odpor závisí především měrném
odporu půdy hloubce uložení stožáru. Měrný odpor betonu při uložení půdě dobré vodivosti odpovídá
zhruba elektrické vodivosti půdy.
Schematické znázornění
propojeni štětovnicové
stěny
zmizelo její prim ární poslání, lze považovat strojený zemnič, tedy
není třeba dalších zvláštních uzemnění, je-li její zemní odpor pro daný
účel vyhovující.
V rozvodných sítích nízkého napětí dnes zcela běžně používá
nosných stožárů odstředivě litého žeezobetonu, jejichž patky rovněž
představují zemnice.
b) yužití ocelových konstrukcí
Zvláštním případem ocelové konstrukce využívané pro uzemňovací
účely štětovnicová stěna, která mnoha případech tvoří přechod mezi
zemničem náhodným strojeným Obvykle totiž mizí určité fázi stavby
její prim ární účel (bezpečnostní stěna, opěrná stěna, výztuha apod.
K tom účelu arm atury uložené betonu svařují výhodou opatřují
„praporky“ pro upevnění spojovacích pásků.
Dnes existuje mnoho výzkum ných prací, které společně považují
železobetonové základy přirozený zemnic pro svod poruchových
proudů, pokud nejsou opatřeny izolační povrchovou vrstvou nebo nátěrem .)
a stěna zůstává bez dalšího využití půdě. Zkušenosti využitím těchto
stěn pro uzemňovací účely jsou překvapivě dobré
