Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Pro větší počet než tyčí (trubek) jsou součinitelé uvedeny obr. tab.
Zemní odpor jedné tyče: 0,9 —y- Í2
počet tyčí 20
Zemní odpor spojovacího pásku určí (1)
fí 100 Q
0 200
Z toho pro a/Z f]i 0,68
rj2 volíme 0,9
Celkový zemní odpor této soustavy bude
R 0,68 0,9 ’59 ň
Í8 T
20
.r]i účinnost trubek (obr.
Půda ěrný odpor 100 Qm, zjištěný měřením únoru. Určete
celkový zemní odpor. 7).
U sdruženého zemnice složeného tyčových nebo trubkových
elektrod, uložených svisle země větších hloubek než se
projevují při vzájemném stínění jednotlivých prvků ještě tito činitelé:
a) pom délky elektrody vzájemné vzdálenosti jednotlivých
elektrod mezi sebou počet elektrod. jsou uvedeny vypočítané
hodnoty činitele stínění (součinitel využití tyčí) r/i pro uzemňovací zaří
zení tyčovým (trubkovým elektrodam závislosti účinné délce
elektrody poměru odnoty platí maxim álního počtu tyčí. Pro toto
vzájemné stínění uvažujem rj2 0,9. 7. latí pouze pro počet tyčí nad 10.
Přiklad
Tyčové elektrody dlouhé jsou zaraženy podél objektu
v obvodu 200 spojeny páskem vzdálenost mezi tyčem m. vzdálenostdvou2 dlouhých
elektrod sebe měla m;
b) druhým činitelem, který působí naúčinnost sdruženého zemnice,
je vzájem stínění spojovacího pásku tyčových elektrod.
Do tyčí (trubek) rji uvedeno tab.
Nejvýhodnější pom tj. 3;
r]2 účinnost vzájem ného působení soustavy tyčí nebo trubek
a spojovacího pásku; je-li délka obvodu velká vzhledem délce
jednotlivých tyčí, rj2 0,9
