Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
jsou uvedeny vypočítané
hodnoty činitele stínění (součinitel využití tyčí) r/i pro uzemňovací zaří
zení tyčovým (trubkovým elektrodam závislosti účinné délce
elektrody poměru odnoty platí maxim álního počtu tyčí.
Zemní odpor jedné tyče: 0,9 —y- Í2
počet tyčí 20
Zemní odpor spojovacího pásku určí (1)
fí 100 Q
0 200
Z toho pro a/Z f]i 0,68
rj2 volíme 0,9
Celkový zemní odpor této soustavy bude
R 0,68 0,9 ’59 ň
Í8 T
20
.
Nejvýhodnější pom tj. Pro toto
vzájemné stínění uvažujem rj2 0,9. 7). Určete
celkový zemní odpor.
Do tyčí (trubek) rji uvedeno tab. latí pouze pro počet tyčí nad 10.
U sdruženého zemnice složeného tyčových nebo trubkových
elektrod, uložených svisle země větších hloubek než se
projevují při vzájemném stínění jednotlivých prvků ještě tito činitelé:
a) pom délky elektrody vzájemné vzdálenosti jednotlivých
elektrod mezi sebou počet elektrod.
Pro větší počet než tyčí (trubek) jsou součinitelé uvedeny obr.r]i účinnost trubek (obr.
Půda ěrný odpor 100 Qm, zjištěný měřením únoru. tab.
Přiklad
Tyčové elektrody dlouhé jsou zaraženy podél objektu
v obvodu 200 spojeny páskem vzdálenost mezi tyčem m. 3;
r]2 účinnost vzájem ného působení soustavy tyčí nebo trubek
a spojovacího pásku; je-li délka obvodu velká vzhledem délce
jednotlivých tyčí, rj2 0,9. 7. vzdálenostdvou2 dlouhých
elektrod sebe měla m;
b) druhým činitelem, který působí naúčinnost sdruženého zemnice,
je vzájem stínění spojovacího pásku tyčových elektrod
