Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Nehledě to, kluzné kontakty, bzučáky, suché články sluchátka
svou konstrukcí nejsou vhodné pro tvrdé podm ínky při měření uzemnění
a zemního odporu terénu, pro mnohé pracovníky velmi obtížné
zachytit volné přírodě sluchátkách inim zvuku. takových
případech bývá sklon vyhnout pracném vyhodnocení pomocného bodu.
7. Kromě toho dáme přednost jednodu
chému, nekomplikovanému uspořádání při měření měřicím zařízením,,
které nejsou širokém rozsahu citlivé poruchy, snadno obsluhují
a provozu jsou spolehlivé.. 94.dvě vrstvy výsledek, lze poznat, existuje ještě třetí vrstva.,
obzvláště je-li druhá část naměřené křivky tém plochá. Základní
princip zapojení jsou znázorněny obr. proto, že
působení třetí (respektive čtvrté vrstvy) zpočátku projevuje jen malým
stoupáním křivky jež přirozeně jen těžko rozpozná. Ů
U Y
Zemní odpory lze ěřit nejrůznějším způsoby větší nebo menši
přesností. Dříve často používané způsoby směřicími
m ůstky pro měření zemních odporů proto nesplňujípodm ínky předpo
klady.
a) Kompenzační metoda
Téměř všechny přístroje pro měření zemního odporu, které jsou
dnes trhu, pracují podle zapojení vyvinutého Behrendem. platí jak pro etodu měření tří bodů podle Grafa, tak pro
m etodu Nippolda, které poskytují použitelné výsledky jen tehdy, když
měřený zemní odpor zemnice blíží odporu sondy pomocného zemnice.
Dnes uplatňují pro měření zemního odporu jiné, podstatně lepší
způsoby etody:
kompenzační etoda,
m etoda, při níž měří proud napětí,
m etoda, při níž měří proud výkon. nožství praktických způsobů budeme volit takové, které
jsou nezávislé zemním odporu sond pomocných elektrod, vyžadují
nejm enší počet přístrojů, jsou levné málo časově náročné přitom po
dávají nejpřesnější výsledky.
Proud vyráběný generátorem střídavého proudu, prochází přes
prim ární vinutí transform átoru proudu, které většinou opatřeno větším
169
