Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 162 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento stav může při obyčejném sondování vést změnám křivky, které jsou netypické pro členění země. S přibližováním dalších elektrod neprobíhá změna plynule, nýbrž skoky. Bylo již poukázáno vliv hloubky zara­ žení tyčových elektrod přechodový odpor tím výsledek měření. Výsledek znázorněn obr. vidět, již při vstupu první elektrody oblasti polokulové vrstvy naměřené hodnoty skokem změnily. zajímavé vyhodnotit obě křivky výsledky srovnat. křivky zjištěné apová­ ním projevují při přibližování elektrod polokulové vrstvě charak­ teristické změny. 92. Naměřené hodnoty, značně vym ykající trendu křivky, mohou způsobeny jak hrubým chybam měření, tak poruchovým zónami blízkosti povrchu, nichž náhodou dostala elektroda. Takové otáčení uspořádání sond doporučuje též tehdy, když sklon hranic vrstev značně liší horizontály. Lze případně dokázat vlivy povětrnostních podm ínek nebo časově prom ěnných vnějších elektrických polí. Příklad uveden obr. Větší sklon 30° proti horizontále projeví tím nam ěřená křivka je elipsovitá.hodnoty velmi malé naopak. Výsledky vynesou do polárního diagram závislosti natočení osy měřicího uspořádání. Výsledky měření různými elektrodami Tyčové loubka Měrný odpor elektrody hranice vrstev půdy m Qm 1. Již základě opakování sondování mohou být učiněny význam závěry rozptylu nam ěřených hodnot. 91. Bylo provedeno apování polokulové vrstvy ležící blízkosti povrchu. vrstva 3,1 600 165 . vidět, že obě křivky, naměřené stejném místě, ají různý průběh. Aby bylo možné rozhodovat, zda jde takovýto zdánlivý jev, účelné otočit osu uspořádání elektrod o 90°. Byla porovnána měření oběma typy elektrod. Kromě hloubky zaražení však důležitý ěrný odpor struktura nejhořejší vrstvy země, níž zarážena elektroda. Je-li křivka zjištěná sondováním plynulá, měla být prozkoumána její reprodukovatelnost. Proto byly prove­ deny pokusy houbovým elektrodam Tento elektrod vý­ hodu, přizpůsobuje nerovnostem terénu současně vlivem pří­ tomné kapaliny poměrně stálý přechodový odpor. vrstva 0,5 200 2. vrstva 2,1 600 3. Vl í Další chyby mohou být způsobeny měřícím zařízením, tehdy, je-li nam ěřená křivka plynulá