Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
vrstva 0,5 200
2. Naměřené hodnoty, značně vym ykající
trendu křivky, mohou způsobeny jak hrubým chybam měření,
tak poruchovým zónami blízkosti povrchu, nichž náhodou dostala
elektroda.
Výsledky měření různými elektrodami
Tyčové loubka Měrný odpor
elektrody hranice vrstev půdy
m Qm
1. vrstva 3,1 600
165
. Příklad uveden obr. vrstva 2,1 600
3. 92.
Je-li křivka zjištěná sondováním plynulá, měla být prozkoumána
její reprodukovatelnost. Aby bylo možné rozhodovat, zda
jde takovýto zdánlivý jev, účelné otočit osu uspořádání elektrod
o 90°. vidět, již při vstupu první elektrody oblasti
polokulové vrstvy naměřené hodnoty skokem změnily. vidět,
že obě křivky, naměřené stejném místě, ají různý průběh. Výsledky vynesou do
polárního diagram závislosti natočení osy měřicího uspořádání.
Větší sklon 30° proti horizontále projeví tím nam ěřená křivka
je elipsovitá. Výsledek znázorněn obr. Bylo provedeno apování
polokulové vrstvy ležící blízkosti povrchu. Již základě opakování sondování mohou být
učiněny význam závěry rozptylu nam ěřených hodnot.
Kromě hloubky zaražení však důležitý ěrný odpor struktura
nejhořejší vrstvy země, níž zarážena elektroda.hodnoty velmi malé naopak. 91. křivky zjištěné apová
ním projevují při přibližování elektrod polokulové vrstvě charak
teristické změny. Proto byly prove
deny pokusy houbovým elektrodam Tento elektrod vý
hodu, přizpůsobuje nerovnostem terénu současně vlivem pří
tomné kapaliny poměrně stálý přechodový odpor. Byla porovnána
měření oběma typy elektrod. zajímavé
vyhodnotit obě křivky výsledky srovnat. Tento stav může při obyčejném sondování vést změnám křivky,
které jsou netypické pro členění země. Lze případně
dokázat vlivy povětrnostních podm ínek nebo časově prom ěnných vnějších
elektrických polí. Bylo již poukázáno vliv hloubky zara
žení tyčových elektrod přechodový odpor tím výsledek měření.
S přibližováním dalších elektrod neprobíhá změna plynule, nýbrž
skoky. Takové otáčení uspořádání sond doporučuje též tehdy, když
sklon hranic vrstev značně liší horizontály.
Vl í
Další chyby mohou být způsobeny měřícím zařízením, tehdy,
je-li nam ěřená křivka plynulá
