Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Naměřené hodnoty, značně vym ykající
trendu křivky, mohou způsobeny jak hrubým chybam měření,
tak poruchovým zónami blízkosti povrchu, nichž náhodou dostala
elektroda.
S přibližováním dalších elektrod neprobíhá změna plynule, nýbrž
skoky.
Vl í
Další chyby mohou být způsobeny měřícím zařízením, tehdy,
je-li nam ěřená křivka plynulá. Výsledek znázorněn obr.hodnoty velmi malé naopak. vidět,
že obě křivky, naměřené stejném místě, ají různý průběh.
Výsledky měření různými elektrodami
Tyčové loubka Měrný odpor
elektrody hranice vrstev půdy
m Qm
1. zajímavé
vyhodnotit obě křivky výsledky srovnat. Tento stav může při obyčejném sondování vést změnám křivky,
které jsou netypické pro členění země. Proto byly prove
deny pokusy houbovým elektrodam Tento elektrod vý
hodu, přizpůsobuje nerovnostem terénu současně vlivem pří
tomné kapaliny poměrně stálý přechodový odpor. Výsledky vynesou do
polárního diagram závislosti natočení osy měřicího uspořádání.
Je-li křivka zjištěná sondováním plynulá, měla být prozkoumána
její reprodukovatelnost. vrstva 2,1 600
3. Aby bylo možné rozhodovat, zda
jde takovýto zdánlivý jev, účelné otočit osu uspořádání elektrod
o 90°. 92. 91. vrstva 0,5 200
2. Příklad uveden obr. vidět, již při vstupu první elektrody oblasti
polokulové vrstvy naměřené hodnoty skokem změnily. křivky zjištěné apová
ním projevují při přibližování elektrod polokulové vrstvě charak
teristické změny. Bylo již poukázáno vliv hloubky zara
žení tyčových elektrod přechodový odpor tím výsledek měření.
Kromě hloubky zaražení však důležitý ěrný odpor struktura
nejhořejší vrstvy země, níž zarážena elektroda. vrstva 3,1 600
165
. Byla porovnána
měření oběma typy elektrod. Bylo provedeno apování
polokulové vrstvy ležící blízkosti povrchu. Již základě opakování sondování mohou být
učiněny význam závěry rozptylu nam ěřených hodnot. Takové otáčení uspořádání sond doporučuje též tehdy, když
sklon hranic vrstev značně liší horizontály. Lze případně
dokázat vlivy povětrnostních podm ínek nebo časově prom ěnných vnějších
elektrických polí.
Větší sklon 30° proti horizontále projeví tím nam ěřená křivka
je elipsovitá
