Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Výsledky vynesou do
polárního diagram závislosti natočení osy měřicího uspořádání. vidět, již při vstupu první elektrody oblasti
polokulové vrstvy naměřené hodnoty skokem změnily. Naměřené hodnoty, značně vym ykající
trendu křivky, mohou způsobeny jak hrubým chybam měření,
tak poruchovým zónami blízkosti povrchu, nichž náhodou dostala
elektroda. Výsledek znázorněn obr. zajímavé
vyhodnotit obě křivky výsledky srovnat.
Výsledky měření různými elektrodami
Tyčové loubka Měrný odpor
elektrody hranice vrstev půdy
m Qm
1. Bylo provedeno apování
polokulové vrstvy ležící blízkosti povrchu. Příklad uveden obr. vrstva 3,1 600
165
. Tento stav může při obyčejném sondování vést změnám křivky,
které jsou netypické pro členění země. 92. Lze případně
dokázat vlivy povětrnostních podm ínek nebo časově prom ěnných vnějších
elektrických polí.
Větší sklon 30° proti horizontále projeví tím nam ěřená křivka
je elipsovitá. Proto byly prove
deny pokusy houbovým elektrodam Tento elektrod vý
hodu, přizpůsobuje nerovnostem terénu současně vlivem pří
tomné kapaliny poměrně stálý přechodový odpor. křivky zjištěné apová
ním projevují při přibližování elektrod polokulové vrstvě charak
teristické změny.hodnoty velmi malé naopak. Aby bylo možné rozhodovat, zda
jde takovýto zdánlivý jev, účelné otočit osu uspořádání elektrod
o 90°. Byla porovnána
měření oběma typy elektrod. vrstva 2,1 600
3. 91.
Je-li křivka zjištěná sondováním plynulá, měla být prozkoumána
její reprodukovatelnost.
Kromě hloubky zaražení však důležitý ěrný odpor struktura
nejhořejší vrstvy země, níž zarážena elektroda.
S přibližováním dalších elektrod neprobíhá změna plynule, nýbrž
skoky. Takové otáčení uspořádání sond doporučuje též tehdy, když
sklon hranic vrstev značně liší horizontály. Bylo již poukázáno vliv hloubky zara
žení tyčových elektrod přechodový odpor tím výsledek měření.
Vl í
Další chyby mohou být způsobeny měřícím zařízením, tehdy,
je-li nam ěřená křivka plynulá. vidět,
že obě křivky, naměřené stejném místě, ají různý průběh. Již základě opakování sondování mohou být
učiněny význam závěry rozptylu nam ěřených hodnot. vrstva 0,5 200
2
