Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
71.), používají často zvláštní elektrody, především
elektrolytické (houbové) elektrody (obr. Přístroj pro měření uzemnění provedení „se čtyřm svorkam i“
a ochrannou deště (ochranný kryt, kufřík pro uzemňovací měření,
nebo kožená pohotovostní brašna).výstroje patří:
1.
Na místech měření značným povrchovým podrostem staveb
ním rumem, štěrkem oblázky valouny, nebo kamením, může být
dobrý dotyk zeminou značně ohrožen. Elektroly
tická elektroda
podle Roeschmanna
►
zemničů jako elektrod samozřejmě nemožné.
2. Proto musí podrost nikoli
však drny nebo dokonce humus podle potřeby místech uložení elektrod
(elektrolytických) odstranit,
149
. 70). Při měření betono
vých silnicích apod. Čtyři zemnicí tyče ocele, kovaným hroty, pozinkované, délce
asi prům ěru mm. Příklad měřicí tyče
s distančním kroužkem
pro geoelektrická měření
Obr. Jako elektrolytu po
užívá zpravidla roztoku NaCl, jímž dosáhne zvláště dobrého styku
s půdou. použití měřicích tyčových
Obr. Je-li třeba, možné elektrolytické elektrody zatížit, avšak
je nutno dbát to, aby elektrolyt neprocházel jedné elektrody ke
druhé. Aby dosáhlo zašroubování
(zaražení) tyčí jednotné hloubky, doporučuje opatřit tyče distanč
ními nákružky izolačního ateriálu (obr. 70. 71). Je-li povrch jen málo
zvětrán, nebo dokonce kam enitý (skalnatý, dlážděný
apod. Nehledě
na to, tom případě zarážení elektrody činilo
značné potíže, vyskytly přechodové odpory, které
by podstatně ovlivnily měření