Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
gických podm ínkách měla být uzemněna transform ační stanice dosaženo
tedy zemního odporu žule, jejíž horizontální krystalická struktura
je jednou příčin velkého měrného odporu, byl geoelektrickými měřicími
m etodam vytypován tzv.
Obr. Celý tento
prostor včetně otvoru byl vyplněn bentonitem tím vznikl velký objem
dobře vodivého příznivého prostoru pro rozptyl proudu. Podle výsledků ěření měrného odporu půdy ukázalo, že
16
. Zemní odpor
jednoho zemnice zmenšil původní hodnoty před odstřelem
na 19,5 Í2. kom binaci těchto dvou sond mřížové sítě povrchu bylo
dosaženo hodnoty zemního odporu 4,2 O. Vliv délky průměru trubky zemní odpor
Tato struktura krystalů umožňuje vzlínání inerálních kyselin vzhůru
a prosakování organických směrem dolů tím vytvoření přirozených
vodivých „cestiček“ Pomocí geologické vrtačky byly vyvrtány dva
otvory hloubky vzdálenosti sebe. „kom ín“ což jediné místo celém žulovém
útvaru, kde přechází horizontální krystalická struktura vertikální.
D ruhý výstřel narušil skálu tak okolí centra výbuchu nadzvedly
vrstvy žuly vznikla tak velká síť souvislých ikrotrhlin. odpálení nálože znovu uložilo ten rát infernitu
na dno otvorů.
Příklad
U stožárové transform ační stanice dosaženo zemního
odporu. Nálož byla rovněž upravena jako „směrová nálož“ . Horní okraje otvorů byly vyztuženy
pažnicemi. dně vyvrtaných
otvorů bylo uloženo dkg výbušniny (infernitu) upravené tvaru
„směrové nálože“ (tato úprava zabraňuje zborcení otvoru odpálení,
neboť pouze stranové účinky)
