Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Uspořádání měření
při geoelektrické metodě
měření měrného odporu
půdy souměrně postave
nými elektrodami sondami
Istřed trasy elektrod sond
(bod míření)
Označíme-li poloviční vzdálenost elektrod poloviční vzdálenost
sond (obr. 57. Toto zjištění zcela rozhodující význam neboť této me
tody porovnání metodou pokusným zemnici hloubka měření předem
dána geometrickým uspořádáním elektrod, proto může být širokém
rozsahu ovlivněna.
Jestliže naopak poloviční vzdálenosti elektrod sond ponecháme
konstantní celé uspořádání pro měření jen přesouváme směru trasy
měření obr. 57), konstanta vypočítá podle potenciální teorie super
pozicí dalších potenciálů:
i [mI
kde poloviční vzdálenost elektrod [m],
d poloviční vzdálenost sond [m]. 58, pak neměří ěrný odpor půdy jako funkce hloubky,
nýbrž jako funkce ísta.
Obr.induktorových měřicích ůstků měří vhodným zapojením
stále poměr Ug/Ie takže lze přímo číst velikost odporu Měrný odpor
zeminy pak při homogenním podloží zemních vrstev zjistí jednoduchým
vzorcem
q [Om]
přičemž konstanta výhradně geometrickou funkcí vdzálenosti mezi
elektrodam sondam označuje jako konfigurační konstanta.
Vyjdeme-li úvahy, mezi elektrodam uspořádaným na
povrchu země vytvoří proudnicové pole tvaru polokoule, které šíří
v zemi jehož poloměr odpovídá poloviční vzdálenosti elektrod pak
každé poloviční vzdálenosti elektrod odpovídá přibližně stejná hodnota
hloubky. Hranice dána jen výkonem zdroje proudu.
Velkým polovičním vzdálenostem elektrod proto odpovídají velké
hloubky měření. Jestliže ještě spojíme body stejném měrném
135
