Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
5. Bentonit
a) před vyschnutím; vyschnutí
n. tom případě půdy dávají velká nožství dobře vodivých
látek, např. všech ostatních případech, kromě těch, které byly enovány
v bodě povrchových zemničů použití bentonitu doporučuje., nebo půda do
určité íry nahradí jinou látkou, která velkou absorpční schopnost,
jako třeba struska, rašelina aj. Dešťová
voda, která vsákne půdy, následkem velké propustnosti neudrží
v pásmu, kde uzemňovací soustava, dosti rychle proniká níže
ležící spodní vody.
b) Je-li podloží hloubce pod nepropustné (skála) nebylo
uměle narušeno (např.povrchových zemničů nepoužije bentonitu:
a) Je-li krajina, které uzemnění provádí, známa jako mimo
řádně suchá tedy nebezpečí, došlo vyschnutí bentonitu. Zde hrozí nebezpečí
vyplavení bentonitu jeho účinek byl krátkodobý. Proto takových půdách hodnota zemního odporu
velké nejen sezónní, klim atické roce, ale denní výkyvy, které závisí na
Obr. 38. 38). kuchyňské soli, sody, modré skalice atd.
Zvláštností písku menší míře jílu) velká propustnost vody
a nepřítom nost vodou rozpustných organických sloučenin solí. zmenšování zemního odporu používá různých
m etod, kterým buď zvětšuje počet zemničů, nebo při nich upravuje
půda. kompresorem) upraveno.
d) Jílové suspenze
Uzemnění písčitých zeminách hluboko ležící hladinou spodní
vody ají, jak známo, často vysoké hodnoty odporu, které neodpovídají
platným normám.
Dojde-li vyschnutí bentonitu, zmenšuje jeho objem byla-li zemina
nad bentonitem již dostatečně slehlá, nebezpečí vzniku ikroprostorů
i větších trhlin mezi bentonitem záhozovou zeminou tím velkého
zvětšení zemního odporu (obr
