Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Po geologickém průzkum některých enovaných oblastech lze
předpokládat, při zvyšující spotřebě máme dostatečné zásoby ini
m álně sto let. Suchý bentonit omak astný.
Silikátová vulkanická skla jsou sklovité soustavy, budované nepra
videlnou prostorovou strukturou silikátových tetraedrů, přičemž síť
tetraedrů i02 značně zeslabená.
Dále jsou známa ložiska bentonitu východním Slovensku okolí
Fintic, Nižného Hrabovce, Kuznic, Lastovců, která vznikla podobně jako
ložiska italská přeměnou ryolitových tufů.
Znalosti ontm orillonitech beidellitech stále rozšiřují umož
ňují pak vhodnou úpravu bentonitu pro dané účely. Ložisko samo značně nestejnorodé při
těžbě míchá hodnotný bentonit méně čistým vrstvam takže má
prům ěrně horší vlastnosti než vzorek odebraný přímo stěny. rozšířené používání umožňuje objev
ložisek území CSSR. Všechny tyto případy ají
však jednu společnou vlastnost, rozpad sklovité soustavy rozpouš
tědle, které představuje voda. vzduchu
vyschlý, surový bentonit světle zelenošedou barvu láme ostro-
hranné kousky. Zrníčka rozložených železitých inerálů tvoří drobné
rezavé skvrny.
Sklovité soustavy jsou složeny podstatě devíti kationtů Si4+,
Fe3+, Ca2+, Mg2+, K+, Na+ jako aniont vystupuje O2-.
Ve Středočeských energetických závodech stejně jako noha
jiných energetických podnicích ČSSR používán pro vylepšení uzem
nění braňanský bentonit.
Nás zajím bentonit především hlediska přísady pro zlepšování
uzemnění.
Podle četných dnes dosažitelných experim entálních údajů lze
předpokládat, rozklad sklovité soustavy dán hlavně dvěma činiteli:
hodnotou prostředí granulom etrickým složením horniny. Jeho použití, event.silikátových skel, který vede vzniku bentonitu, může probíhat růz
ných prostředích. Čechách těží
bentonit Braňanech Mostu upravuje rotační sušárně mlýnech
v Libkovicích. Surový bentonit zřejmě tufitický charakter
a podle poněkud nestejnom ěrného zabarvení lze rozeznat jednotlivé
úlomky původní horniny, níž bentonit vznikl rozkladem. prostředí hydroterm álních roztoků (madarská lo
žiska Komloska), mořském prostředí, prostředí sladkovodních jezer
i prostředí vsáknutých atmosférických vod. třeba konstatovat, máme ontm orillonitových jílů
dostatek, ale všechny lze použít bez náležité úpravy.
V poslední době dodáván trh upravený bentonit pod názvem
„Lovosan“ jehož vlastnosti jsou již stálé lze tedy při jeho použití dělat
určité závěry jeho vlastnostm bezpečně počítat. Vzhledem velké poptávce však není jakost upraveného
bentonitu vždy vyhovující.
107
. Jsou ložiska Čechách Moravě ložiska
slovenská
