Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Podle četných dnes dosažitelných experim entálních údajů lze
předpokládat, rozklad sklovité soustavy dán hlavně dvěma činiteli:
hodnotou prostředí granulom etrickým složením horniny. Vzhledem velké poptávce však není jakost upraveného
bentonitu vždy vyhovující.
Dále jsou známa ložiska bentonitu východním Slovensku okolí
Fintic, Nižného Hrabovce, Kuznic, Lastovců, která vznikla podobně jako
ložiska italská přeměnou ryolitových tufů. vzduchu
vyschlý, surový bentonit světle zelenošedou barvu láme ostro-
hranné kousky. Ložisko samo značně nestejnorodé při
těžbě míchá hodnotný bentonit méně čistým vrstvam takže má
prům ěrně horší vlastnosti než vzorek odebraný přímo stěny.
V poslední době dodáván trh upravený bentonit pod názvem
„Lovosan“ jehož vlastnosti jsou již stálé lze tedy při jeho použití dělat
určité závěry jeho vlastnostm bezpečně počítat.
Silikátová vulkanická skla jsou sklovité soustavy, budované nepra
videlnou prostorovou strukturou silikátových tetraedrů, přičemž síť
tetraedrů i02 značně zeslabená.
Ve Středočeských energetických závodech stejně jako noha
jiných energetických podnicích ČSSR používán pro vylepšení uzem
nění braňanský bentonit. Všechny tyto případy ají
však jednu společnou vlastnost, rozpad sklovité soustavy rozpouš
tědle, které představuje voda.
Sklovité soustavy jsou složeny podstatě devíti kationtů Si4+,
Fe3+, Ca2+, Mg2+, K+, Na+ jako aniont vystupuje O2-. Suchý bentonit omak astný. Jsou ložiska Čechách Moravě ložiska
slovenská. Jeho použití, event.
Po geologickém průzkum některých enovaných oblastech lze
předpokládat, při zvyšující spotřebě máme dostatečné zásoby ini
m álně sto let.silikátových skel, který vede vzniku bentonitu, může probíhat růz
ných prostředích.
107
. Čechách těží
bentonit Braňanech Mostu upravuje rotační sušárně mlýnech
v Libkovicích.
Nás zajím bentonit především hlediska přísady pro zlepšování
uzemnění. rozšířené používání umožňuje objev
ložisek území CSSR. prostředí hydroterm álních roztoků (madarská lo
žiska Komloska), mořském prostředí, prostředí sladkovodních jezer
i prostředí vsáknutých atmosférických vod. Surový bentonit zřejmě tufitický charakter
a podle poněkud nestejnom ěrného zabarvení lze rozeznat jednotlivé
úlomky původní horniny, níž bentonit vznikl rozkladem. Zrníčka rozložených železitých inerálů tvoří drobné
rezavé skvrny.
Znalosti ontm orillonitech beidellitech stále rozšiřují umož
ňují pak vhodnou úpravu bentonitu pro dané účely. třeba konstatovat, máme ontm orillonitových jílů
dostatek, ale všechny lze použít bez náležité úpravy
