Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 105 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho použití, event. Čechách těží bentonit Braňanech Mostu upravuje rotační sušárně mlýnech v Libkovicích. Sklovité soustavy jsou složeny podstatě devíti kationtů Si4+, Fe3+, Ca2+, Mg2+, K+, Na+ jako aniont vystupuje O2-. Znalosti ontm orillonitech beidellitech stále rozšiřují umož­ ňují pak vhodnou úpravu bentonitu pro dané účely. Ložisko samo značně nestejnorodé při těžbě míchá hodnotný bentonit méně čistým vrstvam takže má prům ěrně horší vlastnosti než vzorek odebraný přímo stěny. Ve Středočeských energetických závodech stejně jako noha jiných energetických podnicích ČSSR používán pro vylepšení uzem­ nění braňanský bentonit. vzduchu vyschlý, surový bentonit světle zelenošedou barvu láme ostro- hranné kousky. rozšířené používání umožňuje objev ložisek území CSSR. Vzhledem velké poptávce však není jakost upraveného bentonitu vždy vyhovující. Jsou ložiska Čechách Moravě ložiska slovenská. Zrníčka rozložených železitých inerálů tvoří drobné rezavé skvrny. Všechny tyto případy ají však jednu společnou vlastnost, rozpad sklovité soustavy rozpouš­ tědle, které představuje voda. Dále jsou známa ložiska bentonitu východním Slovensku okolí Fintic, Nižného Hrabovce, Kuznic, Lastovců, která vznikla podobně jako ložiska italská přeměnou ryolitových tufů. třeba konstatovat, máme ontm orillonitových jílů dostatek, ale všechny lze použít bez náležité úpravy. Surový bentonit zřejmě tufitický charakter a podle poněkud nestejnom ěrného zabarvení lze rozeznat jednotlivé úlomky původní horniny, níž bentonit vznikl rozkladem. Po geologickém průzkum některých enovaných oblastech lze předpokládat, při zvyšující spotřebě máme dostatečné zásoby ini­ m álně sto let.silikátových skel, který vede vzniku bentonitu, může probíhat růz­ ných prostředích. Podle četných dnes dosažitelných experim entálních údajů lze předpokládat, rozklad sklovité soustavy dán hlavně dvěma činiteli: hodnotou prostředí granulom etrickým složením horniny. prostředí hydroterm álních roztoků (madarská lo­ žiska Komloska), mořském prostředí, prostředí sladkovodních jezer i prostředí vsáknutých atmosférických vod. 107 . Suchý bentonit omak astný. V poslední době dodáván trh upravený bentonit pod názvem „Lovosan“ jehož vlastnosti jsou již stálé lze tedy při jeho použití dělat určité závěry jeho vlastnostm bezpečně počítat. Nás zajím bentonit především hlediska přísady pro zlepšování uzemnění. Silikátová vulkanická skla jsou sklovité soustavy, budované nepra­ videlnou prostorovou strukturou silikátových tetraedrů, přičemž síť tetraedrů i02 značně zeslabená