V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
4. 4.
Podívejme se, zda mohou Broglieho vlny vysvětlit Davissonovy Germerovy
výsledky.7 bude 65°. konkrétním případě byl svazek elektronů energii zamířen kolmo
na niklový terčík ostré maximum rozdělení elektronů objevilo pod úhlem
40 V
50° směru původního svazku.
101
.
nX sin 0,91 sin 65°
= 1,65 . 4.7 Difrakce Broglieho vln na
terči vysvětluje Davissonovy erm ero
vy výsledky. Tato hypotéza získala podporu, když ukázalo, zahřátím
niklového hranolu při vysoké teplotě utvoří spousta jednotlivých drobných krystalků,
z nichž nikl normálně skládá, jeden veliký krystal, jehož všechny atomy jsou
uspořádány pravidelné mřížky.
O br.5
krystalových rovin.
Braggovy
roviny
nX sin . 4.6 Výsledky Davissonova-Germerova pokusu. Mezirovinná vzdálenost tomto systému, kterou
lze měřit difrakcí paprsků 0,91 Braggova rovnice pro maxima difrakčním
obrazci je
Zde 0,91 65°; předpokladu, Broglieho vlnová délka X
elektronů difrakci
O br. Úhel dopadu rozptylu vzhledem systému Braggo-
vých rovin obr
